_id
stringlengths 16
23
| url
stringlengths 31
341
| title
stringlengths 1
182
| text
stringlengths 100
16.6k
|
|---|---|---|---|
20231101.cs_1888751_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Kladno-Dub%C3%AD%20%28n%C3%A1dra%C5%BE%C3%AD%29 | Kladno-Dubí (nádraží) | Kladno-Dubí je železniční stanice v katastrálním území Dubí u Kladna, části statutárního města Kladno v okrese Kladno. Leží v km 7,460 jednokolejné neelektrizované trati Kralupy nad Vltavou – Kladno (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 093) mezi stanicemi Brandýsek a Kladno-Ostrovec. |
20231101.cs_1888751_1 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Kladno-Dub%C3%AD%20%28n%C3%A1dra%C5%BE%C3%AD%29 | Kladno-Dubí (nádraží) | Společnost Buštěhradská dráha (BEB) v letech 1867–1872 vybudovala na železniční trati Kladno (později Staré Kladno) – Kralupy nad Vltavou železniční stanici pro nakládku uhlí z Dolu František Jozef (Prago), který byl založen v těsné blízkosti trati. Zaústěním spojovací trati Vejhybka (dnes Kladno) – Dubí, která nahradila úsek Kladensko-nučické dráhy Vejhybka – Kladno (později Staré Kladno) narůstal provoz a stanice byla v letech 1872–1873 rozšiřována na úplnou nákladní a osobní přepravu. Po přestavbě měla šest kolejí a v roce 1873 byla postavena přízemní hrázděná budova výpravny, která se nacházela na jižním okraji kolejiště (obdobná výpravna byla postavena o rok dříve ve stanici Staré Kladno). Při rozšiřování kolejiště o dalších šest kolejí v období 1906–1908 byla výpravní budova rozebrána, přenesena a znovu sestavena na jižním okraji rozšířeného nádraží a byla upravena pro služební účely. Nacházela se v ní noclehárna vlakových čet, lampárna, sklad zboží, staniční sklad, výdejna uhlí a dvoupokojový byt. V roce 1908 byla vedle staré výpravny postavena nová výpravní budova podle projektu architekta BEB Jana Schaleka. Nová výpravna byla přízemní hrázděná budova s čekárnami 2. a 3. třídy, úřadovnou přednosty stanice, dopravní kancelář a další dvě kanceláře a jednopokojový byt. Výpravní budova z let 1873 v roce 2011 byla zbourána. |
20231101.cs_1888752_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Vasilij%20Petrovi%C4%8D%20Petrov | Vasilij Petrovič Petrov | Svatý Vasilij Petrovič Petrov (1882, Ilovka – 15. ledna 1942, Siblag) byl ruský věřící Ruské pravoslavné církve a mučedník. |
20231101.cs_1888752_1 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Vasilij%20Petrovi%C4%8D%20Petrov | Vasilij Petrovič Petrov | Po dekulakizaci (zabrání majetku rolníkům, věznění rolníků aj.) odešel roku 1931 do Leningradu. Zde podal stížnost na postup úřadů a roku 1935 mu byly navrácena občanská práva. Poté odešel do vesnice Děděněvo v Moskevské oblasti. Zde začal pracovat jako hlídač továrny Imeni 12. akťabra. |
20231101.cs_1888752_2 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Vasilij%20Petrovi%C4%8D%20Petrov | Vasilij Petrovič Petrov | Často navštěvoval chrám svatého Mikuláše ve vesnici Baťuškovo. Zde působil také biskup Iona (Lazarev). Ten mu pomohl zkontaktovat se se svými vězněnými bratry. |
20231101.cs_1888752_3 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Vasilij%20Petrovi%C4%8D%20Petrov | Vasilij Petrovič Petrov | Roku 1937 byl biskup Iona zatčen a 31. října zastřelen. V tomto období začal být vyslýchán také Vasilij. Dne 13. listopadu 1937 byl zatčen a vězněn v Taganské věznici. Dne 21. listopadu jej Trojka NKVD obvinila z kontrarevoluční činnosti a odsoudila jej na 10 let v pracovním táboře. Byl poslán do tábora Bamlag a poté do Siblagu. |
20231101.cs_1888752_4 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Vasilij%20Petrovi%C4%8D%20Petrov | Vasilij Petrovič Petrov | Dne 6. října 2006 ho Ruská pravoslavná církev svatořečila jako mučedníka a byl zařazen mezi Sbor všech novomučedníků a vyznavačů ruských. |
20231101.cs_1888760_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Dub%20Franciszek | Dub Franciszek | Dub Franciszek, nebo Dub František a polsky Dąb Franciszek, je památný strom - dub letní (Quercus robur), který roste v městském parku Park zamkowy w Żywcu (hradní park Żywiec) ve čtvrti Śródmieście města Żywiec v okrese Żywiec v jižním Polsku. Geograficky se také nachází v kotlině/pánvi Kotlina Żywiecka ve Slezském vojvodství. |
20231101.cs_1888760_1 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Dub%20Franciszek | Dub Franciszek | Dub Franciszek nese název podle bývalého majitele místního hradu, kterým byl hrabě Franciszek Wielopolski. Stáří stromu k roku 2023 je odhadováno na 380 let a je to nejstarší dub města Żywiec a nejstarší strom v parku. Strom je poškozen hnilobou, má dutý kmen a je ošetřen a z bezpečnostních důvodů také zkrácen ořezem. Pod stromem je umístěn pamětní kámen deskou a popisem stromu. |
20231101.cs_1888761_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDirnovsk | Žirnovsk | Žirnovsk () je město ve Volgogradské oblasti v Ruské federaci. Při sčítání lidu v roce 2010 měl bezmála sedmnáct tisíc obyvatel. |
20231101.cs_1888761_1 | https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDirnovsk | Žirnovsk | Žirnovsk leží převážně na levém, východním břehu Medvedici, přítoku Donu. V rámci Volgogradské oblasti se nachází na jejím severu a od Volgogradu, jejího správního střediska, je vzdálen přibližně 320 kilometrů severně. Nejbližší srovnatelně velké město je Kalininsk v sousední Saratovské oblasti, který leží přibližně 70 kilometrů severně. |
20231101.cs_1888761_2 | https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDirnovsk | Žirnovsk | Na místě Žirnovsku se od 17. nebo 18. století nacházely vesnice Žirnoje () a Kurakino (). Když byla koncem 40. let 20. století objevena u vesnic ložiska ropy, vznikl zde v roce 1954 Žirnovsk jako těžařská osada. Už v roce 1958 měl téměř deset tisíc obyvatel a stal se městem. |
20231101.cs_1888764_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Clara%20Rilke-Westhoff | Clara Rilke-Westhoff | německá sochařka a malířka (21.září 1878 v Brémách - 9. března 1954 ve Fischerhude). Pocházela z rodiny brémského obchodníka. V roce 1895 začala studovat v Mnichově na soukromé umělecké škole Fehr/Schmid-Reutte. Během dvouletého studia se především věnovala portrétní kresbě, současně navštěvovala hodiny anatomie. Od roku 1898 žila v umělecké kolonii Worpswede. Přátelila se s malířkou Paulou Beckerovou (později Modersohn-Beckerovou). Na radu Fritze Mackensena (1866-1953) se zaměřila na studium sochařství. Odešla studovat do Lipska a naučila se pracovat s mramorem. V roce 1900 odjela do Paříže a zdokonalovala se v řemesle na Juliánské akademii, École des Beaux-Arts a v ateliéru Auguste Rodina (1840-1917), u něhož našla uznání. |
20231101.cs_1888764_1 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Clara%20Rilke-Westhoff | Clara Rilke-Westhoff | V roce 1901 se provdala za básníka Rainera Mariu Rilkeho. Krátce na to se jim narodila dcera Ruth. Manželé se však brzy rozešli a žili a tvořili každý zvlášť. Clara si pronajala ateliér v Paříži a začala si obstarávat zakázky. Rilke se stal tajemníkem sochaře Rodina a připravoval o něm monografii. Clara Rilke-Westhoffová zemřela v roce 1954 ve Fischerhude. |
20231101.cs_1888764_2 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Clara%20Rilke-Westhoff | Clara Rilke-Westhoff | Clara Rilke-Westhoffová během života mimo jiné vytvořila busty malířky Pauly Modersohn-Beckerové, básníka Richarda Dehmela, R.M. Rilkeho, spisovatele G. Hauptmanna, baronky Sidonie Nádherné. V roce 1925 se vrátila k malbě, v níž začaly převládat motivy ze života venkova. Clara Rilke-Westhoffová se prosadila jako jedna z prvních žen v německém sochařství. |
20231101.cs_1888764_3 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Clara%20Rilke-Westhoff | Clara Rilke-Westhoff | Prater, Donald A.: Jak znějící sklo. Život Rainera Marii Rilka. Překlad Alena Bláhová. Praha: Nakladatelství Franze Kafky, 1999. 555s. ISBN 80-85844-44-3. |
20231101.cs_1888765_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Bibli%C4%8Dtina%20%28Slovensko%29 | Bibličtina (Slovensko) | Bibličtina neboli biblická čeština byl spisovný jazyk, který zavedli českobratrští vzdělanci překladem Kralické bible (odtud název bratrský pravopis). Používal se jako jeden ze spisovných jazyků v 16. stol. - 19. stol. i na Slovensku. |
20231101.cs_1888765_1 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Bibli%C4%8Dtina%20%28Slovensko%29 | Bibličtina (Slovensko) | Pravopis bibličtiny se od staršího Husova pravopisu odlišil úpravou diakritických znamének, psaním y a ý a jiných písmen (háčky, u místo původního uo, y, ý po c, z, s, např. cyzý, sýla atd.). |
20231101.cs_1888765_2 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Bibli%C4%8Dtina%20%28Slovensko%29 | Bibličtina (Slovensko) | Bibličtinu s takovým pravopisem převzali na Slovensku již v 16. stol. slovenští evangelíci jako bohoslužební jazyk. Do 18. stol. bibličtinu se slovenskými prvky používali jako jeden ze spisovných jazyků mnozí slovenští vzdělanci obou vyznání. V bibličtině vyšlo více vydání zpěvníku Cithara sanctorum (Tranoscius 1636), katechismů a jiných náboženských evangelických knih. V období protireformace, po bitvě na Bílé hoře, se čeští exulanti na Slovensku starali o dodržování normy spisovné bibličtiny v tištěných publikacích. Někteří slovenští evangeličtí vzdělanci se v určitých obdobích přikláněli více k její slovakizované, lidu srozumitelnější formě (Horčička, Masník), v období pronásledování se důsledněji přidrželi bibličtiny. |
20231101.cs_1888765_3 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Bibli%C4%8Dtina%20%28Slovensko%29 | Bibličtina (Slovensko) | V 18. stol. se novým vydáním bible (Halle 1722) a dalších knih (Daniel Krman, Matej Bel a další) upevnilo se u slovenských evangelíků používání bibličtiny, zatímco katolíci, zejména v trnavském kulturním centru, slovakizování bibličtiny dále prohloubili (západoslovenská kulturní slovenština), a od roku 1787 používali bernolákovštinu. |
20231101.cs_1888765_4 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Bibli%C4%8Dtina%20%28Slovensko%29 | Bibličtina (Slovensko) | V roce 1803 byla při evangelickém lyceu v Bratislavě založena zvláštní Katedra řeči a literatury československé spojená s Ústavem řeči s literatury československé. Vedl ji Juraj Palkovič. V knihách a časopisech, které vydával v bibličtině, bránil bratrský pravopis. Část slovenských spisovatelů v 1. pol. 19. stol. (Ján Kollár a Pavel Josef Šafařík ) začala používat moderní češtinu a od roku 1844 (Ľudovít Štúr) slovenštinu středoslovenského typu. |
20231101.cs_1888765_5 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Bibli%C4%8Dtina%20%28Slovensko%29 | Bibličtina (Slovensko) | Bibličtina na Slovensku se v 19. a 20. stol. udržela v evangelických náboženských obřadech, částečně v evangelické náboženské literatuře. |
20231101.cs_1888765_6 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Bibli%C4%8Dtina%20%28Slovensko%29 | Bibličtina (Slovensko) | KAČALA, Ján a KRAJČOVIČ, Rudolf. Prehľad dejín spisovnej slovenčiny. Martin: Matica slovenská, 2006. |
20231101.cs_1888771_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Po%20%C4%8Dertech%20velk%C3%BD%20turn%C3%A9%202024 | Po čertech velký turné 2024 | Po čertech velký turné 2024 je nadcházející koncertní turné české rockové skupiny Kabát, které se bude konat v rámci 35. výročí existence kapely ve stejné sestavě. Koncerty proběhnou jak v Česku, tak i na Slovensku. Jeviště je, již poněkolikaté, koncipováno tak, aby každý divák měl stejný vjem ze všech stran. Scénu doplní nové hydraulické a motorizované prvky, jak ve vertikální, tak v horizontální rovině, které dokážou rozhýbat a proměnit celpu scénu. |
20231101.cs_1888774_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Jate%C4%8Dn%C3%AD%20pistole | Jateční pistole | Funguje na principu slepého náboje, který se vloží do komory, poté se natáhne úderník a po spuštění spouště náboj vybouchne, tak zvířeti sletí do mozku ocelový trn. To zvíře omráčí a řezník mu poté přeřízne tepnu a to zvíře usmrtí. |
20231101.cs_1888775_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Shannon%20%28m%C4%9Bsto%29 | Shannon (město) | Shannon je sídlo ležící na jihozápadě Irska v hrabství Clare. Vzniklo roku 1960. Na základě rozhodnutí irského ministra Petera Barryho ze dne 19. listopadu 1981 bylo sídlo k 1. lednu 1982 povýšeno na město. |
20231101.cs_1888775_1 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Shannon%20%28m%C4%9Bsto%29 | Shannon (město) | U města se nachází letiště, na němž ve čtyřicátých letech 20. století v místním baru tamní hlavní barman namíchal irskou kávu, ve které spojil kávu s whisky. |
20231101.cs_1888776_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/A%C5%A1vija | Ašvija | Ašvija je říčka v Litvě, v Žemaitsku, v okrese Šilalė, pravý přítok řeky Akmena, do které se vlévá 65,4 km od jejího ústí do řeky Jūra, mezi obcemi Gudauskinė a Burniai. Pramení mezi obcemi Josūdiškė a Endrikavas, na jižním okraji lesa Endrikavo miškas, 1,2 km jihozápadně od hory Medvėgalis, v regionálním parku Varniai. Meandruje celkově východním směrem obloukem vypouklým k jihu téměř bezlesým kopcovitým terénem mezi několika malými vesničkami a samotami. Z nich stojí za zmínku Paašvijis, který dostal podle říčky jméno. |
20231101.cs_1888776_1 | https://cs.wikipedia.org/wiki/A%C5%A1vija | Ašvija | Souvisí (odvozením) s výrazy ašva (klisna - častěji kumelė) a/nebo ašvienis (oř, pracovní kůň - častěji arklys). |
20231101.cs_1888777_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Voskovka%20hn%C4%9Bdo%C5%BElut%C3%A1 | Voskovka hnědožlutá | Voskovka hnědožlutá (Hygrocybe spadicea), jinak také voskovka osmahlá či šťavnatka osmahlá, je velmi vzácný druh houby z čeledi šťavnatkovité (Hygrophoraceae). V Červeném seznamu hub České republiky je druh uveden jako kriticky ohrožený. |
20231101.cs_1888777_1 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Voskovka%20hn%C4%9Bdo%C5%BElut%C3%A1 | Voskovka hnědožlutá | Klobouk do šířky dorůstá 3–8 cm, v mládí kuželovitý se postupně plošně rozprostírá, přičemž vyniká středový hrbolek. Pokožka je průsvitná, suchá, ve vlhku slizká, radiálně vláknitá, u starších plodnic se často u okrajů trhá, barvu má hnědou, se žlutým, olivovým až černým nádechem. |
20231101.cs_1888777_2 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Voskovka%20hn%C4%9Bdo%C5%BElut%C3%A1 | Voskovka hnědožlutá | Lupeny jsou žluté až oranžové, tlusté, ostří je zpravidla světlejší než zbytek lupenu, u třeně jsou volné, na klobouku jsou řídce uspořádané.Výtrusný prach je bílý. |
20231101.cs_1888777_3 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Voskovka%20hn%C4%9Bdo%C5%BElut%C3%A1 | Voskovka hnědožlutá | Třeň je 3–12 cm vysoký, křehký, vatovitě vycpaný až dutý, válcovitý, někdy z boku zploštělý, výrazně podélně vláknitý, žlutý až žlutohnědý, báze je zúžená. |
20231101.cs_1888777_4 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Voskovka%20hn%C4%9Bdo%C5%BElut%C3%A1 | Voskovka hnědožlutá | V letních a podzimních měsících roste tato houba solitérně či ve skupinách na zásaditých, suchých, nehnojených travnatých plochách, kupříkladu v sadech, na trávnících, loukách či stráních. |
20231101.cs_1888778_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Theodemir%20%28sv%C3%A9bsk%C3%BD%20kr%C3%A1l%29 | Theodemir (svébský král) | Theodemir také Theodemar či Teodomiro, Theodemirus (6. století - 570) byl jedním z posledních svébských králů v Gallaecii a jedním z prvních chalcedonských křesťanů. Na trůn Svébů nastoupil po Ariamirovi někdy mezi koncem května 561 a rokem 566, poté vládl až do své smrti v roce 570. |
20231101.cs_1888778_1 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Theodemir%20%28sv%C3%A9bsk%C3%BD%20kr%C3%A1l%29 | Theodemir (svébský král) | Theodemir byl pokládán za prvního ortodoxního křesťanského panovníka Svébů od smrti Rechiara a panovníka, který s pomocí biskupa Martina z Dumia zahájil konverzi svého lidu od ariánského vyznání k pravoslaví. Tato teorie je z velké části založena na díle Historia Suevorum Isidora ze Sevilly: Regni potestatem Theodimirus suscepit: qui confestim Arrianae impietatis errore destructo Suevos catholicae fidei reddidit. Jiné zdroje, zejména Jan z Biclara, Řehoř z Tours či zápisky z I. koncilu v Braze uvádějí chronologické události odlišně. Jan z Biclara uvádí, že Rekkared I., král Vizigótů byl ten, kdo způsobil obrácení obou národů k pravoslaví. Řehoř z Tours ve svém díle Historia Francorum zmínil, že přímluva Martina z Tours s odkazem na krále Chararicha, byla impulsem ke konverzi Svébů a zápisky z I. koncilu v Braze uvádějí krále Ariamira, který zahájil konverzi Svébů a zároveň zrušil zákaz katolických synodů. |
20231101.cs_1888778_2 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Theodemir%20%28sv%C3%A9bsk%C3%BD%20kr%C3%A1l%29 | Theodemir (svébský král) | Někteří historikové tvrdí, že Theodemir musel být nástupcem Ariamira, protože Ariamir byl prvním svébským panovníkem, který zrušil zákaz katolických synod a Isidor ze Sevilly tudíž pochybil v chronologii událostí. Reinhart Koselleck se domnívá, že prvním konvertujícím králem byl Chararich prostřednictvím relikvií Martina z Tours, jimiž se podařilo uzdravit Chararichova syna z malomocenství a že Theodemir konvertoval až později prostřednictvím kázání Martina z Dumia. Felix Dahn oproti tomu Chacharicha a Theodemira ztotožnil a považoval za jednu historickou osobu, přičemž druhé jméno král přijal až při křtu. Na druhé straně teolog Alberto Ferreiro považuje konverzi Svébů ke katolictví za progresivní a postupnou, přičemž Ariamirovo zrušení zákazu synodů považuje za pouhý impuls, který následoval až po Chararichově veřejné konverzi. Také prohlásil, že Thoedemir byl zodpovědný za zahájení pronásledování Ariánců v království Svébů. |
20231101.cs_1888778_3 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Theodemir%20%28sv%C3%A9bsk%C3%BD%20kr%C3%A1l%29 | Theodemir (svébský král) | V roce 569 Theodemir svolal první koncil v Lugu, který zvýšil počet diecézí v království. V roce 570 byl napaden ariánským králem Vizigótů Leovigildem. |
20231101.cs_1888779_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Rainer%20Ohlhauser | Rainer Ohlhauser | Rainer Ohlhauser (* 6. ledna 1941, Neckargemünd) je bývalý německý fotbalista, útočník. Byl nejlepším střelcem Německého fotbalového poháru 1965/1966. Po skončení aktivní kariéry působil jako trenér. |
20231101.cs_1888779_1 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Rainer%20Ohlhauser | Rainer Ohlhauser | FC Bayern Mnichov, se kterým vyhrál v roce 1969 bundesligu a třikrát německý pohár. Dále hrál švýcarskou ligu za Grasshopper Club Zürich, se kterým získal v roce 1971 mistrovský titul. Kariéru končil jako hrající trenér v FC Winterthur, FC Emmenbrücke a VfB Friedrichshafen. V Poháru mistrů evropských zemí nastoupil ve 6 utkáních a dal 1 gól, v Poháru vítězů pohárů nastoupil v 16 utkáních a dal 4 góly, ve Veletržním poháru nastoupil v 6 utkáních a dal 1 gól a v Poháru UEFA nastoupil v 9 utkáních. S Bayernem vyhrál v roce 1967 Pohár vítězů pohárů. Za západoněmeckou reprezentaci nastoupil v roce 1968 v přátelském utkání v Chile. |
20231101.cs_1888780_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/HovnoZle | HovnoZle | }}HovnoZle'' je třinácté studiové album české hudební skupiny Krucipüsk, které vyšlo 1. listopadu 2023 . |
20231101.cs_1888780_1 | https://cs.wikipedia.org/wiki/HovnoZle | HovnoZle | Kapela na svém facebookovém profilu 24. května 2023 oznámila, že „nová deska se bude líbit zejména posluchačům tvrdší rockové hudby". |
20231101.cs_1888781_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Medita%C4%8Dn%C3%AD%20zvon%20setk%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD | Meditační zvon setkávání | Meditační zvon setkávání (někdy označován jen jako Zvon setkávání) se nachází v malé vesnici Hojná Voda (část obce Horní Stropnice) v Novohradských horách na jihu Čech nedaleko státní hranice s Rakouskem v přírodním parku Novohradské hory. |
20231101.cs_1888781_1 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Medita%C4%8Dn%C3%AD%20zvon%20setk%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD | Meditační zvon setkávání | Téměř tři tuny vážící veřejnosti volně přístupný velký kostelní zvon se nachází přibližně ve středu obce na upraveném místě na rozcestí u malého parkoviště v těsné blízkosti obecní kamenné (několik set let staré) kašny s pramenem vody a nedaleko klasicistní sochy svatého Jana Nepomuckého. Lokalita zvonice se zvonem setkávání se nachází jako jedno z míst zastavení na multifunkční zážitkové přeshraniční cyklostezce Via Verde s Rakouskem. Meditační zvon setkávání je od nejbližší autobusové zastávky v jihočeské obci Hojná Voda vzdálen asi 300 metrů. |
20231101.cs_1888781_2 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Medita%C4%8Dn%C3%AD%20zvon%20setk%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD | Meditační zvon setkávání | Vznik zvonice s meditačním zvonem setkávání (o hmotnosti 2 850 kg) inicioval a navrhl „otec zvonu“ Ing. Petr Nedvěd z Hojné Vody jako „místo setkávání a vzpomínání na lidi z dávných časů, nedávné minulosti ale i současnosti; na lidi, kteří zde žili/žijí, pracovali/pracují a tvořili/tvoří (z nichž někteří tu zemřeli, jiní byli vyhnáni) a na vesnice, které byly zrušeny“. (Po jeho smrti se o objekt stará obec.) Svým jasným zvukem (laděném do tónu cis1) dává zvon najevo okolní krajině a světu „víru v síly dobra“. |
20231101.cs_1888781_3 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Medita%C4%8Dn%C3%AD%20zvon%20setk%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD | Meditační zvon setkávání | Zvon byl (na zakázku Ing. Petra Nedvěda) odlit 4. května 2012 v rodinné zvonařské dílně Rudolfa Pernera III. v bavorském městě Pasově. Do obce Hojná Voda byl dopraven 15. června 2012. Zvon byl na své místo – do nevysoké čtyřsloupé zvonice (sluneční brány) moderní konstrukce – instalován v létě 2012. |
20231101.cs_1888781_4 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Medita%C4%8Dn%C3%AD%20zvon%20setk%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD | Meditační zvon setkávání | Zvonice je vystavěná z mrákotínské žuly, skla a oceli a nachází se v prodloužení přímky vedené od sochy svatého Jana Nepomuckého ke kašně a to tak, že za letního slunovratu sluneční paprsky protínají v jedné přímce: zvon–kašna–socha. Volba místa zvonu ve sluneční bráně (symbolu Slunce a letního Slunovratu) nebyla náhodná a počítá s faktem, že v době letního slunovratu se symbolicky propojí přímka: hrot skleněné pyramidy na vrcholu zvonice – kašna – socha svatého Jana Nepomuckého. Tato plánovitá topografická orientace vybízí k tomu, aby se o letním slunovratu u zvonu konaly různé místní slavnosti. |
20231101.cs_1888781_5 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Medita%C4%8Dn%C3%AD%20zvon%20setk%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD | Meditační zvon setkávání | To je podporováno i dominantní ozdobou – nápisem „Obrať svou tvář ke Slunci a všechny Tvé stíny zůstanou za Tebou.“ – umístěnou po obvodu zvonu. Tento nápis pochází z buddhismu (ale platí i v jiných náboženských systémech) a jeho smyslem je zklidnit k meditaci poutníky přicházející a přistupující ke zvonu. Další ozdobou na těle zvonu je reliéf mýtického jednorožce – erbovního (heraldického) zvířete z obecního znaku Hojné Vody. Jednorožce do erbu Hojné Vody (založené jako Hojna Woda v roce 1553) nechal zakreslit Vilém z Rožmberka v roce 1592. Jednorožec obecně symbolizuje mystickou čistotu, panenství, sílu, zdraví, život, štěstí a krásu. Dalším zdobením na zvonu jsou symboly Slunce a hojnosti. Na opačné straně těla zvonu („protilehle“ k symbolu jednorožce) se nachází značka zvonaře Pernera, značka „otce zvonu“ Petra Nedvěda a rok odlití zvonu (2012). |
20231101.cs_1888781_6 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Medita%C4%8Dn%C3%AD%20zvon%20setk%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD | Meditační zvon setkávání | Z vyhlídkového místa, kde se zvonice nachází, se naskýtají (za jasného počasí) panoramatické výhledy do údolí k Horní Stropnici, Novým Hradům a do Čech na Českomoravskou vrchovinu až k Mrákotínu. Z místa vyhlídky lze dále vidět Třeboňskou pánev, Vitorazsko a nejbližší obce Dolního Rakouska. |
20231101.cs_1888781_7 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Medita%C4%8Dn%C3%AD%20zvon%20setk%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD | Meditační zvon setkávání | Meditační místo bylo slavnostně otevřeno (a první zvonění na zvon se uskutečnilo) 21. června 2012 v den letního slunovratu. Zvon je využíván k pravidelnému zvonění každou neděli v 19.00 hodin a to od Velikonoční neděle do konce kalendářního roku, ale malá gumová palička (zavěšená u zvonu) umožňuje každému kolemjdoucímu si zvon sám kdykoliv slabě rozezvučet. O pravidelná nedělní zvonění se od instalace zvonu starají členové Cechu zvoníků. V průběhu doby se stala zvonice i zvon terčem několika přímých vandalských útoků směřujících k jejich poškození, ale objekt nakonec jejich „nájezdům“ odolal. |
20231101.cs_1888781_8 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Medita%C4%8Dn%C3%AD%20zvon%20setk%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD | Meditační zvon setkávání | Zvon leží na tříkilometrovém vycházkovém okruhu značeném zelenou turistickou značkou. Turistická stezka vede od zvonu jihozápadním směrem asi 400 metrů po silnici a dále pokračuje vzhůru do Holého vrchu. Po prudkém stoupání se turista ocitá na vrcholku Kraví hory (935 m nad mořem), když předtím minul skalní útvar (skalní hřib) nazvaný Napoleonova hlava. Na Kraví hoře (Kühberg) se nachází stejnojmenná rozhledna, od které pokračuje sestup nejprve po zeleně značené, později se dočasně přidá i červeně značená turistická cesta. Po zelené značce, která se od červené asi po 500 metrech oddělí, se pak realizuje zpáteční návrat do Hojné Vody. |
20231101.cs_1888782_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Star%C3%A9%20Kladno | Staré Kladno | Staré Kladno (také Kladno (staré)) byla železniční stanice (později nákladová stanice) v katastrálním území Dubí u Kladna, části statutárního města Kladno v okrese Kladno. Leželo na jednokolejné neelektrizované trati Kralupy nad Vltavou – Kladno v blízkosti Vojtěšské huti. |
20231101.cs_1888782_1 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Star%C3%A9%20Kladno | Staré Kladno | Stanice Staré Kladno (dříve Kladno) bylo koncovou stanicí Buštěhradské dráhy na trati z Kladna do Kralup nad Vltavou. Stanice se nacházela v blízkosti Vojtěšské huti a dolu Václav, ke kterému vedla vlečka. V roce 1858 byla propojena s Kladensko-nučickou dráhou, která přivážela železnou rudu. V koncové stanici byla postavena typová dvoupodlažní výpravní budova obdobná jako ve stanici Brandýsek, ale menší, pouze s pěti okenními osami a výtopna. Architektem staveb byl inženýr Josef Chvála. Nárůstem nakládky uhlí a železářských výrobků byla stanice rozšířena a v roce 1872 postavena nová hrázděná výpravní budova východně od stávající výpravny z roku 1855 a dále v linii byla postavena hrázděná budova skladu. V roce 1874 byla zastavena osobní doprava a stanice přeměněna na nákladní. V roce 1948 byla stanice převedena do vlastnictví národního podniku SONP Kladno a od roku 1950 přestala být stanicí ČSD a trať Staré Kladno – Dubí se stala vlečkou. V roce 1990 byl úsek Kladno – Staré Kladno zcela zrušen a trať snesena. Z objektů se dochovala výpravní budova z roku 1855, která přestavbami ztratila svůj architektonický charakter. Výpravní budova z roku 1872, přestože byla památkově chráněna byla v sedmdesátých letech 20. století bez vědomí památkové péče zbourána. Její administrativní zánik byl proveden v roce 2022. |
20231101.cs_1888784_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Hubert%20Proch%C3%A1zka | Hubert Procházka | Hubert Procházka (27. prosince 1930, Brno – 2017) byl český doktor, skaut a politický vězeň z dob komunistického režimu v Československu. |
20231101.cs_1888784_1 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Hubert%20Proch%C3%A1zka | Hubert Procházka | Narodil se 27. prosince 1930 v Brně do lékařské rodiny. Jeho otce zastřelili v roce 1935. Následně se s matkou odstěhoval do Hradce Králové. Po dokončení gymnázia v padesátých letech nastoupil na studium medicíny na vysoké škole. V roce 1946 vstoupil do Československé strany národně socialistické (ČSNS). Rovněž aktivně působil ve skautské organizaci Junáku. Po únoru 1948 se zapojil do tisku a distribuce letáků. Rovněž pomáhal udržovat písemnou komunikaci mezi duchovními pronásledovanými režimem a obsluhoval rádiové spojení pro agenty Kontrašpionážního sboru. 4. ledna 1952 byl zatčen a posléze odsouzen k 11 letům vězení za velezradu a špionáž. Pracoval na jáchymovské třídírně uranu a v tamější vězeňské nemocnici. Ve vazbě se výrazně zhoršil jeho zdravotní zdrav. Na konci roku 1958 byl propuštěn na svobodu. |
20231101.cs_1888785_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Tom%C3%A1%C5%A1%20Guman | Tomáš Guman | Tomáš Guman (* 2. června 1997 Roudnice nad Labem) je český lední hokejista hrající na pozici útočníka. |
20231101.cs_1888785_1 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Tom%C3%A1%C5%A1%20Guman | Tomáš Guman | S hokejem začínal v Ústí nad Labem, v tamním Slovanu. Za něj nastupoval i v jeho mládežnických výběrech. Před ročníkem 2012/2013 však klub opustil a přestoupil do švýcarského klubu HC Davos, za nějž nastupoval ve výběru do sedmnácti let. Další čtyři utkání odehrál rovněž za stejně starý výběr klubu HC Rheintal. Další ročník (2013/2014) kompletně strávil v davoském výběru do sedmnácti let. Následující sezónu začal sice ve výběru davoského klubu do dvaceti let, nicméně v jeho průběhu se vrátil zpět do své vlasti, a sice do týmu Motoru České Budějovice, kde hrál za výběry do osmnácti a do dvaceti let. |
20231101.cs_1888785_2 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Tom%C3%A1%C5%A1%20Guman | Tomáš Guman | V ročníku 2015/2016 nastupoval za výběr do dvaceti let českobudějovického klubu, ale odehrál zápasy rovněž za muže tohoto jihočeského klubu. Další sezónu začal mezi juniory Motoru České Budějovice, odkud ale přestoupil do švédského klubu Luleå HF, za nějž nastoupil do dvaceti zápasů, a další tři v rámci hostování odehrál za Asplöven HC ze stejné země. Pak se vrátil zpět do vlasti a nastupoval za českobudějovické muže. |
20231101.cs_1888785_3 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Tom%C3%A1%C5%A1%20Guman | Tomáš Guman | Celou sezónu 2017/2018 strávil kompletně jako hráč znojemských Orlů v mezinárodní EBEL lize. Za stejný klub začal i další ročník, ale v jeho průběhu přestoupil do Poruby, ze které formou hostování vypomáhal též Vítkovicím. Po sezóně do Vítkovic přestoupil a naopak odtamtud pomáhal na hostování porubskému celku. Pro ročník 2020/2021 se stal kmenovým hráčem Kladna. Následně znovu přestoupil do Poruby, odkud formou střídavých startů vypomáhal vítkovickému celku. |
20231101.cs_1888785_4 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Tom%C3%A1%C5%A1%20Guman | Tomáš Guman | Na sezónu 2022/2023 se stal členem kádru litoměřického Stadionu. Z něj ale přestoupil do HK Nitra, odkud hostoval v celku Vlci Žilina. Před dalším ročníkem (2023/2024) se do Litoměřic vrátil, nicméně v průběhu sezóny přestoupil do pražské Slavie. |
20231101.cs_1888790_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/T%C5%99i%20vel%C5%A1sk%C3%A9%20romance | Tři velšské romance | Tři velšské romance (Y Tair Rhamant) jsou tří příběhy ze středního Walesu zařazené do překladu souboru jedenácti středověkých velšských bájí a pověstí Mabinogi lady Charlotte Guestovou. Jsou to verze artušovských příběhů, které se také objevují v díle Chrétiena de Troyes z druhé poloviny 12. století, a je možno je nalézt Bílé knize Rhydderchově a v Červené knize hergetské ze 14. století. Tato část překladu Mabinogi se výrazně liší od ostatních jeho částí, protože se tématikou a postavami spíše přibližuje francouzskému dvorskému románu.<ref name="DILA">MACURA, Vladimír a kol. Slovník světových literárních děl. 2. svazek, M–Ž. 1. vydání. Praha: Odeon 1988. S. 9.</ref> Příběhy nejsou ale přímým překladem děl Chrétiena de Troyes a zahrnují materiál, který se v Chrétienově díle nenachází. Přesto není dodnes vyřešena otázka, zda jsou založeny na Chrétienových básních nebo zda pocházejí ze staršího sdíleného originálu. |
20231101.cs_1888790_1 | https://cs.wikipedia.org/wiki/T%C5%99i%20vel%C5%A1sk%C3%A9%20romance | Tři velšské romance | Owain, aneb Paní fontány (Owain, neu Iarlles y Ffynnon ), což odpovídá Chrétienovu Yvainovi, rytíři se lvem. |
20231101.cs_1888790_2 | https://cs.wikipedia.org/wiki/T%C5%99i%20vel%C5%A1sk%C3%A9%20romance | Tři velšské romance | Peredur, syn Efrawga (Peredur fab Efrawg), což odpovídá Chrétienovu dílu Parsifal aneb Příběhy grálu. |
20231101.cs_1888790_3 | https://cs.wikipedia.org/wiki/T%C5%99i%20vel%C5%A1sk%C3%A9%20romance | Tři velšské romance | Romance se v podstatě obsahově shoduje s dílem Chrétiena de Troyes Yvain, rytíř se lvem''. Někteří literární historikové mají za to, že obě díla jsou odvozena ze společného ztraceného zdroje, ale nyní převládá názor, že Owain je založen na Chrétienově básni s úpravami pro oslovení velškého publika. Stále je ale pravděpodobné, že Chrétien měl zase velšský zdroj, protože příběh je založen na skutečné historické postavě, kterou je Owain mab Urien (zemřel kolem roku 595), syn Uriena, krále Rhegedu v severní Anglii a jižním Skotsku, kteří společně bojovali proti Anglosasům z Northumbrie. |
20231101.cs_1888790_4 | https://cs.wikipedia.org/wiki/T%C5%99i%20vel%C5%A1sk%C3%A9%20romance | Tři velšské romance | Příběh, který je považován za nejpřístupnější a umělecky nejúspěšnější z velšských romancí, začíná na dvoře krále Artuše v Caerleonu. Rytíři si zde krátí dlouhou chvíli vyprávěním příběhů. Jeden z nich jménem Cynon, syn Clydna (Cynon ap Clydno), popisuje podivné dobrodružství, ve kterém bloudil odlehlými oblastmi země a hledal důstojného protivníka. V překrásném údolí objevil velký zářící hrad u moře se žlutovlasým lordem a dvaceti čtyřmi překrásnými pannami. Cynon se zde dozvěděl, že v nedalekém lese žije „strážce lesa“, ohavný obr, který jej nasměruje směrem k jeho vytouženému protivníkovi. Druhý den Cynon opravdu obra našel a dostal od něj pokyny, jak najít Černého rytíře, pána magické fontány, která je spojena s úrodností okolní země a která dokáže vyvolat bouři s krutým krupobitím ohrožujícím život, pokud někdo poleje vodou její mramorovou desku. Cynon to udělal a po bouři pak dorazil Černý rytíř, zaútočil na Cynona, sebral mu koně a zahnal jej pryč. Obr se pak Cynonovi vysmál, ten se vrátil do hradu dívek, dostal nového koně a vrátil se domů. |
20231101.cs_1888790_5 | https://cs.wikipedia.org/wiki/T%C5%99i%20vel%C5%A1sk%C3%A9%20romance | Tři velšské romance | Rytíře Owaina po vyslechnutí příběhu okamžitě popadne nutkání najít říši fontány. Řídí se Cynonovým popisem cesty, ubytuje se u žlutovlasého lorda a jeho dívek, domluví se obrem, strážcem lesa, přežije krupobití a přivolá rozzlobeného Černého rytíře. Owain však na rozdíl od Cynona v souboji zvítězí a pronásleduje smrtelně zraněného strážce fontány až do jeho hradu. Když chce za ním dovnitř, ocitne se najednou uvězněn mezi zavírající se padací mříží brány a vnitřními dveřmi do hradu. Při pohledu škvírou Owain uvidí za branou dívku se zlatými vlasy oděnou do žlutých šatů. Dívce jménem Luned se Owain líbí, proto jej osvobodí a daruje mu prsten ochrany a neviditelnosti, takže když ho muži z hradu přijdou zabít, nejsou schopni ho najít. Owain pak následuje dívku do její krásně vyzdobené komnaty, kde mu poskytne to nejlepší víno a jídlo. |
20231101.cs_1888790_6 | https://cs.wikipedia.org/wiki/T%C5%99i%20vel%C5%A1sk%C3%A9%20romance | Tři velšské romance | Později slyší Owain nářek a Luned mu vysvětluje, že obyvatelé hradu oplakávají rytíře fontány, který na zranění zemřel. Owain otevře okno komnaty a podívá se ven- Uvidí pohřební průvod a ptá na krásnou dámu, kterou v něm vidí. Luned mu řekne, že je to Paní fontány, manželka muže, kterého zabil. Owain se okamžitě do dámy zamiluje a řekne Luned o svých citech. |
20231101.cs_1888790_7 | https://cs.wikipedia.org/wiki/T%C5%99i%20vel%C5%A1sk%C3%A9%20romance | Tři velšské romance | Zatímco Owain spí, Luned jde za svou paní a řekne jí, že pokud nebude schopna bránit fontánu, její vláda bude ohrožena. Roli ochránce že však může splnit pouze rytíř ze dvora krále Artuše a nabídne se, že takového válečníka najde. Pak se Luned vrátí do své komnaty, kde se skrývá po dobu, kterou zabere návštěva a návrat z Artušova dvora. Poté znovu navštíví svou paní a přivede s sebou Owaina, kterého Paní fontány nakonec přijme jako svého manžela a nového Černého rytíře, ochránce království. Owain tuto roli plní tři roky. |
20231101.cs_1888790_8 | https://cs.wikipedia.org/wiki/T%C5%99i%20vel%C5%A1sk%C3%A9%20romance | Tři velšské romance | Mezitím Artuš vyjadřuje pocit ztráty z dlouhodobé nepřítomnosti Owaina. Proto se nakonec vydá s Cynonem a se tři sta muži Owaina hledat. Najdou hrad dívek, černého obra i fontánu. Rytíř Cai (Kay) vyvolá bouři a přivolá Černého rytíře, který Caie porazí. Když Cai podlehne Černému rytíři i druhý den, bojuje s ním Owainův přítel a bratranec Gwalchmai (Gawain). Boj trvá tři dny, přičemž ani jeden není schopen druhého porazit. Nakonec, v průběhu boje, Černý rytíř rozbije hledí Gwalchmaiovy přilby a pozná svého příbuzného. Boj okamžitě ustane a Černý rytíř (Owain) si sundá helmu a odhalí svou identitu. Bratranci jsou usmířeni a Owain se znovu připojuje ke svým bývalým společníkům v Artušově táboře. Všichni pak pokračují k hradu Paní fontány, kde hodují tři měsíce, než se rozhodnou, že by se měli vrátit domů. Přesvědčí také Owaina, aby se vrátil s nimi. Ten ujistí Paní fontány, že se vrátí za tři měsíce. Avšak‚ jakmile dorazí do své bývalé válečnické družiny, zůstane místo tří měsíců tři roky. |
20231101.cs_1888790_9 | https://cs.wikipedia.org/wiki/T%C5%99i%20vel%C5%A1sk%C3%A9%20romance | Tři velšské romance | Jednoho dne přijede do Caerleonu dívka na koni se zlatým postrojem a vezme Owainovi jako podvodníkovi a zrádci jeho prsten. Owain je z toho nesvůj a nakonec se ve smutku a znechucení sama nad sebou toulá po opuštěných krajích. Následkem tohoto šílenství jeho tělo zchřadne, šaty se mu rozpadnou a narostou mu dlouhé vlasy. V tomto až nelidském stavu se zatoulá do zahrad jedné ovdovělé hraběnky, kde ho objeví její služebnice. Zatímco se zotavuje, doslechne se, že hraběnka kdysi měla dvě panství, ale všechny kromě hradu zabral sousední hrabě, který ji chtěl za manželku. Jednoho dne hrabě dokonce přijede k hraběnčinu hradu. Owain si oblékne vypůjčené brnění, vyjede, útočníka porazí, přivede ho zpět jako zajatce k hraběnce a donutí jej vrátit obě panství a zaplatit velké odškodnění. Vděčná hraběnka mu nabídne opatrovnictví svého majetku, ale Owain to odmítne, protože nechce nic, než se toulat po neobydlených koutech světa. |
20231101.cs_1888790_10 | https://cs.wikipedia.org/wiki/T%C5%99i%20vel%C5%A1sk%C3%A9%20romance | Tři velšské romance | Při dalších potulkách Owain narazí ve skalách na velkého hada v konfliktu s čistě bílým lvem. Postaví se na jeho stranu a hada zabije. Od té doby jej lev následuje jako věrný společník a pomáhá mu v mnoha věcech, jako je například nošení dříví a lov zvěře. Nedlouho poté, když Owain sedí se lvem u ohně, zaslechne Luned, jak křičí z podzemního vězení. Škvírou v podlaze mu vysvětluje, že byla uvězněna komorníky Paní fontány kvůli jejímu přátelství s Owainem a že bude zabita, pokud se nevrátí, aby ji bránil. |
20231101.cs_1888790_11 | https://cs.wikipedia.org/wiki/T%C5%99i%20vel%C5%A1sk%C3%A9%20romance | Tři velšské romance | Owain jede Luned zachránit a dostane se do nedalekého hradu, kde najde jeho obyvatele v hluboké beznaději, Příčinou je monstózní zlobr, který zabíjí a požírá muže, Předchozího dne zajal syny hraběte a jako výkupné požaduje krásnou hraběcí dceru, která bude v případě vydání jistě znásilněna a zabita. Owain mu slíbí pomoc. Následující den vyjede se zlobrem bojovat a s pomocí lva jej zahubí. Ihned poté najde místo, kde Luned vězní. Objeví zde velkou hořící hranici, ke které vedou Luned dva muži. S pomocí lva nad nimi zvítězí. Luned je propuštěna na svobodu, Owain se s ní vrací do panství Paní fontány a opět se s ní shledá. Vezme jí na dvůr krále Artuše, kde zůstane jeho manželkou až do konce svých dnů. |
20231101.cs_1888790_12 | https://cs.wikipedia.org/wiki/T%C5%99i%20vel%C5%A1sk%C3%A9%20romance | Tři velšské romance | Zde by měl příběh končit, ale není tomu tak. Je doplněn bojem Owaina s Černým utlačovatelem. Na jeho hradě najde Owain dvacet čtyři krásných hraběcích dcer, jejichž manželé byli zabiti a jejich majetek ukraden. Černý utlačovatel je drží v ošuntěných šatech a ve stavu chudoby a bídy. Owain jej nakonec přemůže a sváže. Pak přijme jeho přiznání a slib, že se napraví a svůj hrad že přemění v obydlí pro slabé. Následujícího dne se Owain vrací s dvaceti čtyři ženami a s jejich majetkem, šperky a koni na Artušův dvůr. Tam žil až do své smrti jako kapitán své družiny. |
20231101.cs_1888790_13 | https://cs.wikipedia.org/wiki/T%C5%99i%20vel%C5%A1sk%C3%A9%20romance | Tři velšské romance | Owainův příběh tak začíná popisem zámku s dvaceti čtyřmi krásně oblečenými dámami a končí popisem stejného počtu zajatkyň Černého utlačovatele, které jsou nešťastné, opuštěně a chudě oblečené. Úvodní epizoda je plná obrazů bohatství, světla a zlatých a žlutých odstínů, zatímco tento závěrečný příběh je plný temnoty a špíny. Jde o dva různé pohledy na stejnou fantazii, jako by to vyjadřovalo změnu vnitřního pohledu hrdiny na svět. |
20231101.cs_1888793_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Vra%C5%BEda%20Barbory%20Dym%C3%A1kov%C3%A9 | Vražda Barbory Dymákové | Barbora Dymáková (19.10.1971 - červenec 1989) byla studentka z Heřmanova Městce na Chrudimsku, která zmizela v létě 1989. Její ostatky se našli až za půl roku poblíž obce Rváčov u Hlinska. Ačkoli se příčina smrti nikdy nepotvrdila, s nejvyšší pravděpodobností se jedná o vraždu. |
20231101.cs_1888793_1 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Vra%C5%BEda%20Barbory%20Dym%C3%A1kov%C3%A9 | Vražda Barbory Dymákové | Barbora Dymáková, tehdy 17-letá studentka pardubického gymnázia Dašická, která do školy dojížděla ze svého bydliště v Heřmanově Městci, to viděla stejně. Na prázdniny se těšila, byť byla studentkou s velice dobrým, dá se říci až nadprůměrným prospěchem. Tehdy ovšem ještě nikdo netušil, jaký tragický spád naberou následující události a že Bára do maturitního ročníku už nenastoupí. |
20231101.cs_1888793_2 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Vra%C5%BEda%20Barbory%20Dym%C3%A1kov%C3%A9 | Vražda Barbory Dymákové | Dodnes nevíme přesně ve který den (většinou se uvádí hned 1. červenec, někdy ovšem i druhá polovina července), Bára Dymáková z domu odešla. Víme pouze to, že měla na sobě rifle, bílo-žluté tričko a boty zn. Adidas. Vzala si sebou modrou cestovní tašku. Co všechno v tašce měla, můžeme se jen domnívat. S určitostí víme pouze to, že pak už se do domu svých rodičů nikdy nevrátila. |
20231101.cs_1888793_3 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Vra%C5%BEda%20Barbory%20Dym%C3%A1kov%C3%A9 | Vražda Barbory Dymákové | Už tato okolnost je prvním problémem v celém zapeklitém případu. Totiž nikdo, a to včetně rodičů nevěděl, kam Bára odešla a s kým. |
20231101.cs_1888793_4 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Vra%C5%BEda%20Barbory%20Dym%C3%A1kov%C3%A9 | Vražda Barbory Dymákové | Rodiče nejdřív předpokládali, že Bára odjela za dědou k přehradě na Seči. Když tato verze jejího odchodu vzala za své, domnívali se, že jejich dcera nejspíš tráví prázdniny pod stanem s kamarády. Třeba právě u oné Sečské přehrady, nebo někde jinde v blízkém okolí Heřmanova Městce. |
20231101.cs_1888793_5 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Vra%C5%BEda%20Barbory%20Dym%C3%A1kov%C3%A9 | Vražda Barbory Dymákové | Bohužel prázdninové dni ubíhali a Bára se nevracela. A co bylo ještě horší, ani o sobě nedala vědět. Rodiče pochopili, že ani verze a domněnka stanování s kamarády nejspíš nebude pravda. Proto se ve svém trápení obrátili na svého známého, policejního důstojníka. |
20231101.cs_1888793_6 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Vra%C5%BEda%20Barbory%20Dym%C3%A1kov%C3%A9 | Vražda Barbory Dymákové | Je otázkou, proč se rodiče Báry neobrátili hned na policii, tehdy známou pod zkratkou SNB (Sbor národní bezpečnosti). Jestli svému známému důvěřovali natolik, že on sám si poradí a dceru jim najde a tedy nebude potřeba obtěžovat policii, nebo tam byl zcela jiný důvod, můžeme se jen domnívat. |
20231101.cs_1888793_7 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Vra%C5%BEda%20Barbory%20Dym%C3%A1kov%C3%A9 | Vražda Barbory Dymákové | Tady se ovšem dostáváme k další záhadě celého případu. Nevíme totiž nic bližšího o tom, kdo byl tento muž a ani to, o jaké fotky se jednalo. Následně se p. policejní důstojník obrátil na kamarády Báry, zda něco nevědí o jejím zmizení. Znovu negativní odpověď, kamarádi neměli ani tušení o tom, kde by Barborka mohla být. |
20231101.cs_1888793_8 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Vra%C5%BEda%20Barbory%20Dym%C3%A1kov%C3%A9 | Vražda Barbory Dymákové | Teď už nutně zoufalí rodiče podnikají další krok. Do novin píšou inzerát, kde informují o zmizení své dcery. Zveřejňují její datum narození, její stručný popis. Jedná se o krásnou 17-ti letou dívku. Výška 165 cm, postava plnoštíhlá. Dlouhé tmavé vlasy, modré oči. Přidají i popis oblečení - rifle, bílé tričko se žlutým kruhem, boty zn. Adidas. A taky zmíní, že jejich dcera si brala při odchodu z domu onu modrou cestovní tašku. |
20231101.cs_1888793_9 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Vra%C5%BEda%20Barbory%20Dym%C3%A1kov%C3%A9 | Vražda Barbory Dymákové | Svou dceru přes inzerát prosí, ať se jim ozve, nebo ještě lepší, ať se rovnou vrátí domů. K inzerátu přikládají fotku. Z ní se na nás dívá pohledná dívka s poněkud tajemným úsměvem. |
20231101.cs_1888793_10 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Vra%C5%BEda%20Barbory%20Dym%C3%A1kov%C3%A9 | Vražda Barbory Dymákové | Dni a měsíce neúprosně plynou. Začíná nový školní rok, pro Báru by byl maturitní. Jenomže Bára do maturitního ročníku bohužel nikdy nenastoupí a co je horší, nik netuší kde je a co se s ní stalo. |
20231101.cs_1888793_11 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Vra%C5%BEda%20Barbory%20Dym%C3%A1kov%C3%A9 | Vražda Barbory Dymákové | Zlom v celém případu nastává až s 22. lednem 1990. Pro pana A.D. z vesnice Vítanov nedaleko Hlinska se jedná o den jako každý jiný. Pracuje jako traktorista v místním JZD a na ten den dostává rutinní úkol. Je potřeba zkrátit větve stromů v remízkách a co nejvíc prořezat náletové dřeviny. Zkrátka, aby zemědělská technika mohla jezdit po poli bez toho, aby jí v tom nějaký porost překážel. Pan A.D. nepracuje sám, k ruce má trojici mužů coby výpomoc. |
20231101.cs_1888793_12 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Vra%C5%BEda%20Barbory%20Dym%C3%A1kov%C3%A9 | Vražda Barbory Dymákové | Ovšem koně, které mužům při práci pomáhají, jsou značné nervózní a neklidné vždy, když se přiblíží k remízku, který se nachází poblíž Rváčova u Hlinska. Remízek je zároveň na dohled od osady Sv. Mikuláš a taky od kostela stejného jména. Taky je hned vedle polní cesty nalevo při směru po polní cestě od hlavní silnice. Tato polní cesta vede do vesnice Svobodné Hamry. |
20231101.cs_1888793_13 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Vra%C5%BEda%20Barbory%20Dym%C3%A1kov%C3%A9 | Vražda Barbory Dymákové | Pan A.D. ovšem pracuje dál, ale když prohrne jeden keř divokého maliníku, ustrne hrůzou. Z keře na něj totiž kouká bota a z ní trčí něco bílého. Něco, co vypadá na první pohled jako sádra. Pan A.D. na to sáhne a až pak teprve zjistí, že to není žádná sádra, ale lidské kosti. Otřesení muži se rychle vrací na dílnu a volají policii. |
20231101.cs_1888793_14 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Vra%C5%BEda%20Barbory%20Dym%C3%A1kov%C3%A9 | Vražda Barbory Dymákové | Policie dorazí poměrně rychle. A to nejen z Hlinska a okresního města Chrudim. Ale taky z Pardubic a tehdy krajského města Hradec Králové. Přijelo dohromady až 20 policejních aut. Policajti hlídají celý prostor i v noci. |
20231101.cs_1888793_15 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Vra%C5%BEda%20Barbory%20Dym%C3%A1kov%C3%A9 | Vražda Barbory Dymákové | Tělo zatím neznámé totožnosti leželo na boku, zabaleno do igelitové plachty, Ta měla rozměry 200 x 130 cm. A byla označena číslicemi a jedním písmenem - 25 849 H. Tělo bylo už ve značném stadiu rozkladu. Ovšem zachovali se zbytky oblečení - rifle, zbytky trička, taky boty. A taky řetízek kolem krku. A taky pro směr dalšího pátrání docela důležitý předmět - menstruační vložka. Tím bylo dáno nejen pohlaví neznámého těla, ale taky to, že zemřelá měla před smrti "své dny." |
20231101.cs_1888793_16 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Vra%C5%BEda%20Barbory%20Dym%C3%A1kov%C3%A9 | Vražda Barbory Dymákové | Tentokrát se do případu zapojuje policie se vším všudy. Případ dostává na starost p. Jiří Kacafírek, jeden z nejlepších vyšetřovatelů z Chrudimi. Ten se k případu vyjádří následovně: |
20231101.cs_1888793_17 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Vra%C5%BEda%20Barbory%20Dym%C3%A1kov%C3%A9 | Vražda Barbory Dymákové | "Byl jsem jeden z prvních, kdo dorazili na místo. Rozklad se na těle projevil značně. Nebylo tam cokoli poznat. Otisky úplně zmizeli." |
20231101.cs_1888793_18 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Vra%C5%BEda%20Barbory%20Dym%C3%A1kov%C3%A9 | Vražda Barbory Dymákové | Podle následných závěrů z pitvy zatím neznámého těla se ukázalo, že tělo leželo v remízku asi půl roku. Aby se zjistila totožnost mrtvé ženy, udělala se superprojekce lebky a taky se porovnávali zubní záznamy. Zanedlouho nebylo nejmenších pochyb - mrtvá je Barbora Dymáková. Pro rodiče Báry v Heřmanově Městci tím zhasla poslední naděje. Jejich dcera je mrtvá. |
20231101.cs_1888793_19 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Vra%C5%BEda%20Barbory%20Dym%C3%A1kov%C3%A9 | Vražda Barbory Dymákové | Pan Jiří Kacafírek se případu ujal s vervou, ve snaze pachatele dopadnout co nejdříve. Vyslechl lidi z Rváčova. Tam se ovšem nic užitečného nedozvěděl. |
20231101.cs_1888793_20 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Vra%C5%BEda%20Barbory%20Dym%C3%A1kov%C3%A9 | Vražda Barbory Dymákové | Jediná veliká stopa - igelit s vyraženým číslem, rovněž selhala. A to navzdory tomu, že se týmu vyšetřovatele Kacafírka povedl přímo husarský kousek - totiž ztotožnili muže, který igelitovou plachtu odřezával z palety s materiálem. Jak se zakrátko ukázalo, tenhle poznatek byl policii naprosto k ničemu. Tenhle typ igelitu se totiž používal k balení vysavačů ve fabrice Elektro-Praga Hlinsko a ta sídlila v té době právě ve Rváčově. Problém byl ten, tím pádem uvedený typ igelitu v okolí Rváčova používal prakticky kdokoliv. Pro policii to znamenalo nepříjemný poznatek. Pachatel tudíž nemusel být z Rváčova a dokonce ani z okolí. Stačilo, že někdo tudy jenom občas projížděl a trochu zdejší okolí znal. Igelit mohl jednoduše vzít z kontejneru nebo ho jednoduše našel někde poblíž silnice. |
20231101.cs_1888793_21 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Vra%C5%BEda%20Barbory%20Dym%C3%A1kov%C3%A9 | Vražda Barbory Dymákové | "Vyslechli jsme strašně moc lidí. Podezřelých bylo dost. Sledovali se lidé, kteří byli předtím i potom zavřeni. S jedním podezřelým jsem by i na detektoru lži v Praze. Výsledek byl 50 na 50. Dokonce jsme byli vyslýchat i dělníky na Slovensku, kteří tehdy ve Rváčově prováděli výkopové práce." |
20231101.cs_1888793_22 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Vra%C5%BEda%20Barbory%20Dym%C3%A1kov%C3%A9 | Vražda Barbory Dymákové | Hlavní vyšetřovatel p. Kacafírek zkusil i jednou velice neobvyklou možnost. Obrátil se na místního psychotronika a léčitele p. Jindřicha Paseku, který byl ve zdejším okolí velmi dobře známý. Ten ovšem policistům sdělil ne příliš dobrou zprávu. Podle něj by měli případ raději pustit k ledu. A p. Paseka tvrdil, že za vším jsou rodinné problémy. Pochopitelně se p. Kacafírek nemohl jen tak vzdát, Později k tomu sdělil: |
20231101.cs_1888793_23 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Vra%C5%BEda%20Barbory%20Dym%C3%A1kov%C3%A9 | Vražda Barbory Dymákové | "Hlavního podezřelého jsme oficiálně neměli. A vůči těm, které jsme podezřívali, jsme neměli dostatek důkazů." |
20231101.cs_1888793_24 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Vra%C5%BEda%20Barbory%20Dym%C3%A1kov%C3%A9 | Vražda Barbory Dymákové | Nikdo tak dodnes netuší, jak přišla krásná dívka z Heřmanova Městce o život. Jisté je pouze to, že nespáchala sebevraždu. Možnost smrti po autonehodě je velmi málo pravděpodobná, téměř zcela vyloučena. Patolog totiž při pitvě neobjevil na těle žádnou zlomeninu ani frakturu lebky. S největší pravděpodobností tak bylo příčinou smrti udušení nebo uškrcení. |
20231101.cs_1888793_25 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Vra%C5%BEda%20Barbory%20Dym%C3%A1kov%C3%A9 | Vražda Barbory Dymákové | Loupežná vražda se dá prakticky vyloučit, jelikož víme, že se u těla našel řetízek kolem krku a taky hodinky. Oběť nemusela být ani znásilněna, proti této verzi mluví právě menstruační vložka, nalezená u těla Barborky. |
Subsets and Splits
No community queries yet
The top public SQL queries from the community will appear here once available.