_id
stringlengths 16
23
| url
stringlengths 31
341
| title
stringlengths 1
182
| text
stringlengths 100
16.6k
|
---|---|---|---|
20231101.cs_1888639_7
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ludv%C3%ADk%20Ehrenhaft
|
Ludvík Ehrenhaft
|
1936 Kulturní adresář ČSR (Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic), 2, Českolipská knih a kamenotiskárna, Česká Lípa
|
20231101.cs_1888639_8
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ludv%C3%ADk%20Ehrenhaft
|
Ludvík Ehrenhaft
|
1993 Nový slovník československých výtvarných umělců (I. díl; A - K), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
|
20231101.cs_1888639_9
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ludv%C3%ADk%20Ehrenhaft
|
Ludvík Ehrenhaft
|
1998 Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–1998 (II. D – G), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
|
20231101.cs_1888639_10
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ludv%C3%ADk%20Ehrenhaft
|
Ludvík Ehrenhaft
|
2006 Nová encyklopedie českého výtvarného umění (Dodatky), Academia, nakladatelství Akademie věd České republiky, Praha
|
20231101.cs_1888644_0
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Mistrovstv%C3%AD%20sv%C4%9Bta%20v%20plav%C3%A1n%C3%AD%20na%20otev%C5%99en%C3%A9%20vod%C4%9B%202000
|
Mistrovství světa v plavání na otevřené vodě 2000
|
IV. mistrovství světa v plavání na otevřené vodě za rok 2000 proběhlo na Honolulu, Spojené státy ve dnech 29. října až 4. listopadu 2000.
|
20231101.cs_1888644_1
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Mistrovstv%C3%AD%20sv%C4%9Bta%20v%20plav%C3%A1n%C3%AD%20na%20otev%C5%99en%C3%A9%20vod%C4%9B%202000
|
Mistrovství světa v plavání na otevřené vodě 2000
|
V závodě na 5 km žen startovalo 24 závodnic – Jana Pechanová (*1981) z KPSP Kometa Brno obsadila 14. místo. V plaveckém maratonu na 10 km startovalo 19 závodnic — Jana Pechanová (*1981) z KPSP Kometa Brno obsadila 11. místo.
|
20231101.cs_1888644_2
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Mistrovstv%C3%AD%20sv%C4%9Bta%20v%20plav%C3%A1n%C3%AD%20na%20otev%C5%99en%C3%A9%20vod%C4%9B%202000
|
Mistrovství světa v plavání na otevřené vodě 2000
|
V závodě na 5 km mužů startovalo 32 závodníků – Pavel Srb (*1980) z TJ Bohemians Praha 19. místo. V závodě na 25 km mužů startovalo 26 závodníků – Pavel Srb (*1980) z TJ Bohemians Praha obsadil 18. místo
|
20231101.cs_1888647_0
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Grand%20Prix%20Mexico%20City%202023
|
Grand Prix Mexico City 2023
|
Grand Prix Mexico City 2023 (oficiálně Formula 1 Gran Premio de la Ciudad de México 2023) se jela na okruhu Autódromo Hermanos Rodríguez v Mexico City v Mexiku dne 29. října 2023. Závod byl devatenáctým v pořadí v sezóně 2023 šampionátu Formule 1.
|
20231101.cs_1888648_0
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam%20d%C4%9Bkan%C5%AF%202.%20l%C3%A9ka%C5%99sk%C3%A9%20fakulty%20Univerzity%20Karlovy
|
Seznam děkanů 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy
|
Toto je seznam děkanů 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, který obsahuje osoby zastávající tuto volenou akademickou funkci od jejího vzniku v roce 1953. V letech 1953–1990 nesla fakulta název Fakulta dětského lékařství Univerzity Karlovy. Děkan je volen akademickým senátem fakulty a na jeho návrh jej jmenuje a odvolává rektor univerzity.
|
20231101.cs_1888648_1
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam%20d%C4%9Bkan%C5%AF%202.%20l%C3%A9ka%C5%99sk%C3%A9%20fakulty%20Univerzity%20Karlovy
|
Seznam děkanů 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy
|
BEČVÁŘ, Jindřich; HAVRÁNEK, Jan a POUSTA, Zdeněk. Dějiny Univerzity Karlovy. IV, 1918-1990. Praha: Univerzita Karlova - Karolinum, 1998, s. 558-585.
|
20231101.cs_1888651_0
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Leopold%20Skulski
|
Leopold Skulski
|
Leopold Skulski (15. listopadu 1878 Zamość – 11. června 1940 Brest) byl polský politik. Byl představitelem středové a agrárnické Polské lidové strany „Piast”. Byl premiérem Polska od 13. prosince 1919 do 9. června 1920. Jeho vláda rezignovala v důsledku neúspěchu kyjevské ofenzívy a úspěchu bolševické protiofenzívy v polsko-sovětské válce. Byl také ministrem vnitra v první vládě Wincentyho Witose (od 24. července 1920 do 28. června 1921). V letech 1917 až 1919 byl starostou Lodže. V letech 1923-1928 byl místopředsedou strany Piast. Od roku 1925 byl členem Státního soudu. Během sovětské invaze do Polska byl zatčen v Pińsku sovětskou NKVD; krátce nato zemřel ve věznici NKVD v Brestu. Podle jiné verze byl agenty NKVD zastřelen.
|
20231101.cs_1888651_1
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Leopold%20Skulski
|
Leopold Skulski
|
Vystudoval chemii na Technologickém institutu v Karlsruhe. V roce 1906 se vrátil do Polska s titulem chemického inženýra. Usadil se v Lodži a našel zaměstnání jako chemik v jedné z továren. Díky věnu své manželky Amelie rozené Włodawské si založil vlastní chemickou a farmaceutickou laboratoř. Od roku 1907 byl členem polského Sokola. Politice se začal věnovat během první světové války. V roce 1923 spoluzakládal Polský rozhlas, jež byl původně soukromou firmou, a prezidentem jehož dozorčí rady byl až do roku 1936, kdy byla firma znárodněna.
|
20231101.cs_1888652_0
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Partikul%C3%A1rn%C3%AD%20katolick%C3%A9%20c%C3%ADrkve%20a%20liturgick%C3%A9%20ob%C5%99ady
|
Partikulární katolické církve a liturgické obřady
|
Partikulární církev či místní církev (latinsky ecclesia particularis) je církevní společenství věřících v čele s biskupem (nebo jeho obdobou), jak je definováno katolickým kanonickým právem a eklesiologií. Liturgický obřad, soubor liturgií vycházejících ze společného historického nebo regionálního kontextu, závisí na partikulární církvi, k níž biskup (nebo jeho ekvivalent) patří. „Partikulární církev“ se tedy vztahuje k instituci a „liturgický obřad“ k jejím liturgickým zvyklostem.
|
20231101.cs_1888652_1
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Partikul%C3%A1rn%C3%AD%20katolick%C3%A9%20c%C3%ADrkve%20a%20liturgick%C3%A9%20ob%C5%99ady
|
Partikulární katolické církve a liturgické obřady
|
Autonomní partikulární církev sui iuris: seskupení partikulárních církví s odlišnou liturgickou, duchovní, teologickou a kanonickou tradicí. Největší takovou autonomní partikulární církví je latinská církev. V čele ostatních 23 východních katolických církví stojí biskupové, z nichž někteří jsou titulováni jako patriarchové nebo vyšší arcibiskupové. V tomto kontextu jsou deskriptory autonomní (řecky αὐτόνομος, romanizovaně autónomos) a sui iuris (latinsky) synonymní a znamenají „vlastního práva“.
|
20231101.cs_1888652_2
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Partikul%C3%A1rn%C3%AD%20katolick%C3%A9%20c%C3%ADrkve%20a%20liturgick%C3%A9%20ob%C5%99ady
|
Partikulární katolické církve a liturgické obřady
|
Místní církev: diecéze (nebo eparchie), v jejímž čele stojí biskup (nebo jeho ekvivalent), obvykle shromážděná v rámci národního uskupení pod biskupskou konferencí. Existují však i jiné formy, včetně apoštolských vikariátů, apoštolských prefektur, vojenských ordinariátů, osobních ordinariátů, osobních prelatur a územních opatství.
|
20231101.cs_1888652_3
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Partikul%C3%A1rn%C3%AD%20katolick%C3%A9%20c%C3%ADrkve%20a%20liturgick%C3%A9%20ob%C5%99ady
|
Partikulární katolické církve a liturgické obřady
|
Liturgický obřad: liturgický obřad závislý na tradici autonomní církve sui iuris. Katolické liturgie se obecně dělí na latinské liturgické obřady latinské církve a různé východní katolické liturgie ostatních 23 církví sui iuris.
|
20231101.cs_1888652_4
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Partikul%C3%A1rn%C3%AD%20katolick%C3%A9%20c%C3%ADrkve%20a%20liturgick%C3%A9%20ob%C5%99ady
|
Partikulární katolické církve a liturgické obřady
|
Katolický řádový liturgický ritus: varianta liturgického obřadu výjimečně závislá na konkrétním řeholním řádu.
|
20231101.cs_1888652_5
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Partikul%C3%A1rn%C3%AD%20katolick%C3%A9%20c%C3%ADrkve%20a%20liturgick%C3%A9%20ob%C5%99ady
|
Partikulární katolické církve a liturgické obřady
|
V katolické ekleziologii je církev hierarchicky uspořádané shromáždění věřících, ať už na celém světě (katolická církev), nebo na určitém území (partikulární církev). Aby byla církev svátostí (znamením) mystického těla Kristova ve světě, musí mít hlavu i údy – . Svátostným znamením Kristovy hlavy je svátostná hierarchie – biskupové, kněží a jáhni.
|
20231101.cs_1888652_6
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Partikul%C3%A1rn%C3%AD%20katolick%C3%A9%20c%C3%ADrkve%20a%20liturgick%C3%A9%20ob%C5%99ady
|
Partikulární katolické církve a liturgické obřady
|
Přesněji řečeno, je to místní biskup s kněžími a jáhny, kteří jsou shromážděni kolem něj a pomáhají mu v jeho úřadu učit, posvěcovat a řídit – ; . Církev je tedy plně svátostně přítomna (prostřednictvím znamení) všude tam, kde je znamení Kristovy hlavy, biskupa a těch, kdo mu pomáhají, a znamení Kristova těla, křesťanských věřících. Každá diecéze je proto považována za partikulární církev.
|
20231101.cs_1888652_7
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Partikul%C3%A1rn%C3%AD%20katolick%C3%A9%20c%C3%ADrkve%20a%20liturgick%C3%A9%20ob%C5%99ady
|
Partikulární katolické církve a liturgické obřady
|
Na celosvětové úrovni je znamením Krista-hlavy papež, a aby byly jednotlivé církve, ať už místní nebo autonomního obřadu, katolické, musí být ve společenství s tímto znamením Krista-hlavy. Skrze toto plné společenství se svatým Petrem a jeho nástupci se církev stává univerzální svátostí spásy až do konce světa – .
|
20231101.cs_1888652_8
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Partikul%C3%A1rn%C3%AD%20katolick%C3%A9%20c%C3%ADrkve%20a%20liturgick%C3%A9%20ob%C5%99ady
|
Partikulární katolické církve a liturgické obřady
|
Slovo „církev“ se používá pro katolickou církev jako celek, který je chápán jako jediná církev: množství národů a kultur uvnitř církve a velká rozmanitost darů, úřadů, podmínek a způsobů života jejích členů nejsou v rozporu s jednotou církve. V tomto smyslu slova „církev“ má seznam církví v katolické církvi pouze jeden člen, a to samotnou katolickou církev (zahrnující římskou a východní církev).
|
20231101.cs_1888652_9
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Partikul%C3%A1rn%C3%AD%20katolick%C3%A9%20c%C3%ADrkve%20a%20liturgick%C3%A9%20ob%C5%99ady
|
Partikulární katolické církve a liturgické obřady
|
V rámci katolické církve existují místní partikulární církve, jejichž nejznámější formou jsou diecéze. Mezi další formy patří územní opatství, apoštolské vikariáty a apoštolské prefektury. Kodex kanonického práva z roku 1983 uvádí: „Partikulární církve, v nichž a z nichž existuje jediná katolická církev, jsou především diecéze. Pokud není zřejmý opak, jsou diecézi rovnocenné: územní prelatura, územní opatství, apoštolský vikariát, apoštolská prefektura a trvale zřízená apoštolská administratura.“ Seznam katolických diecézí, kterých k 31. prosinci 2011 bylo 2834, je uveden na adrese Seznam diecézí katolické církve.
|
20231101.cs_1888652_10
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Partikul%C3%A1rn%C3%AD%20katolick%C3%A9%20c%C3%ADrkve%20a%20liturgick%C3%A9%20ob%C5%99ady
|
Partikulární katolické církve a liturgické obřady
|
V rámci katolické církve existují také seskupení místních partikulárních církví, které sdílejí specifické liturgické, teologické, duchovní a kanonické dědictví, odlišující se od jiných dědictví na základě kulturních a historických okolností. Tyto církve se nazývají autonomní („sui iuris“). Kodex kánonů východních církví z roku 1990 definuje takovou církev následovně: „Skupina Kristových věřících hierarchicky propojená v souladu s právem a výslovně nebo mlčky uznaná nejvyšší církevní autoritou se v tomto kodexu nazývá autonomní církví.“ Takových autonomních katolických církví je 24. Jedná se o jednu latinskou církev (tj. západní) a 23 východních katolických církví, přičemž toto rozlišení je již spíše historické než geografické. Ačkoli každá z nich má své specifické dědictví, všechny jsou v plném společenství s papežem v Římě.
|
20231101.cs_1888652_11
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Partikul%C3%A1rn%C3%AD%20katolick%C3%A9%20c%C3%ADrkve%20a%20liturgick%C3%A9%20ob%C5%99ady
|
Partikulární katolické církve a liturgické obřady
|
Na rozdíl od „rodin“ nebo „federací“ církví, které vznikly na základě vzájemného uznání ze strany různých církevních orgánů, se katolická církev považuje za jedinou církev („plné společenství“, „jedno tělo“) složenou z množství jednotlivých církví, z nichž každá je, jak bylo řečeno, ztělesněním plnosti jediné katolické církve. Partikulární církve v rámci katolické církve, ať už se jedná o autonomní rituální církve (např. koptská katolická církev, melchitská katolická církev, arménská katolická církev atd.) nebo diecéze (např. arcidiecéze Birmingham, arcidiecéze Chicago atd.), totiž nejsou považovány za pouhé větve, divize nebo části většího těla. Z teologického hlediska je každá z nich považována za ztělesnění jedné, celé katolické církve na určitém místě nebo pro určité společenství. „Právě v nich a z nich utvořená existuje jediná a jedinečná katolická církev“.
|
20231101.cs_1888654_0
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Mistrovstv%C3%AD%20sv%C4%9Bta%20v%20ragby%202031
|
Mistrovství světa v ragby 2031
|
Mistrovství světa v ragby 2031 bude dvanáctý ročník světového šampionátu v rugby union. Konat se má ve Spojených státech ve druhé polovině roku 2031. Turnaj se bude poprvé konat na americkém kontinentu.
|
20231101.cs_1888654_1
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Mistrovstv%C3%AD%20sv%C4%9Bta%20v%20ragby%202031
|
Mistrovství světa v ragby 2031
|
Spojené státy oficiálně oznámily, že se ucházejí o pořádání šampionátu v roce 2027 nebo 2031 v říjnu 2021. V únoru téhož roku Anglie, Wales, Skotsko a Irsko uvažovaly o společném uspořádání šampionátu v roce 2031. Jedinou nabídku ale nakonec zaslaly Spojené státy.
|
20231101.cs_1888654_2
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Mistrovstv%C3%AD%20sv%C4%9Bta%20v%20ragby%202031
|
Mistrovství světa v ragby 2031
|
V dubnu 2022 zaslal prezident Joe Biden organizaci World Rugby dopis, ve kterém podpořil konání turnaje na území USA. 12. května 2022 bylo oficiálně oznámeno, že se turnaj uskuteční ve Spojených státech.
|
20231101.cs_1888654_3
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Mistrovstv%C3%AD%20sv%C4%9Bta%20v%20ragby%202031
|
Mistrovství světa v ragby 2031
|
Mistrovství světa se od roku 2027 rozšíří z dvaceti na čtyřiadvacet týmů, stejný počet účastníků bude také v roce 2031. V základní fázi budou všechny týmy rozděleny do 6 skupin po 4 týmech. Dva nejlepší týmy z každé skupiny postoupí do osmifinále. Během šesti týdnů bude odehráno celkem 51 zápasů.
|
20231101.cs_1888654_4
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Mistrovstv%C3%AD%20sv%C4%9Bta%20v%20ragby%202031
|
Mistrovství světa v ragby 2031
|
Mistrovství světa v ragby se obvykle koná od září do října. Ve Spojených státech by se tento termín překrýval se sezónou NFL a sezónou Major League Soccer. Jelikož by se většina zápasů měla hrát na stadionech NFL, MLB a MLS, mohl by se šampionát konat v létě (červen–září). Finální rozhodnutí ale zatím nebylo učiněno.
|
20231101.cs_1888654_5
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Mistrovstv%C3%AD%20sv%C4%9Bta%20v%20ragby%202031
|
Mistrovství světa v ragby 2031
|
Do užšího výběru pro Mistrovství světa v ragby 2031 se dostalo celkem 25 měst. Mezi města užšího výběru patří Atlanta, Austin, Baltimore, Birmingham, Boston, Charlotte, Chicago, Dallas, Denver, Houston, Kansas City, Los Angeles, Miami, Minneapolis, Nashville, New Orleans, New York City, Orlando, Philadelphia, Phoenix, Pittsburgh, San Diego, San Francisco, Seattle a Washington, D.C. Většinou se jedná o stadiony, na kterých se hrají zápasy amerického fotbalu v rámci NFL. V ostatních případech se jedná o baseballové stadiony MLB a fotbalové stadiony MLS.
|
20231101.cs_1888662_0
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Alois%20Hoke%C5%A1
|
Alois Hokeš
|
Učitel hudby a první český kapelník v Liberci. Již ve 14 letech odešel k vojenské hudbě do Mladé Boleslavi a po přeložení 36. pluku do Liberce žil už od svých 17ti let pouze v Liberci. V 19 letech ze zdravotních důvodů odchází z vojenského svazku a hledá obživu jako hudebník. Nacionalistická německá městská správa mu ale odmítá jako českému nežádoucímu živlu udělit povolení k provozování hudební činnosti. Dne 4. září 1897 se ožení s libereckou rodačkou Marií Hrdinovou, dcerou tkalce, která mu v jeho 29 letech přesně na jeho narozeniny dne 10.4. 1904 porodí syna, též Aloise. Založil kapelu, která vznikla z původního sexteta. Jeho "muzika" se hrála českým pracujícím, stala se populární nejen na Liberecku, ale i Jablonecku a Frýdlantsku, jednou za rok hrála o "české pouti" v zahradě Kolosea, ale i o pravidelných tanečních zábavách mladým. Hokešova kapela zněla celých dlouhých 36 let. Alois Hokeš zemřel před 2. sv. válkou a jeho urna s popelem byla rozmetána bombou spadlou na Liberec,
|
20231101.cs_1888662_1
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Alois%20Hoke%C5%A1
|
Alois Hokeš
|
Z jeho řad žáků vyšli později i vynikající hudebníci jako např. Jaroslav Řídký, význačný hudební skladatel.
|
20231101.cs_1888662_2
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Alois%20Hoke%C5%A1
|
Alois Hokeš
|
Na jeho čest je pojmenována jedna z libereckých ulic v Růžodole (Liberec XI), kde v jedné z vil se svou manželkou pobýval.
|
20231101.cs_1888668_0
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Serie%20B%201948/1949
|
Serie B 1948/1949
|
Soutěžní ročník Serie B 1948/1949 byl 17. ročník druhé nejvyšší italské fotbalové ligy. Konal se od 19. září 1948 do 10. července 1949.
|
20231101.cs_1888668_1
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Serie%20B%201948/1949
|
Serie B 1948/1949
|
Od sezony 1942/43 se opět hrálo v jedné skupině. Vítězství slavili hráči Como, které od 20. kola vedla tabulku a mělo o 8 bodů více něž druhé Benátky. Do 3. ligy sestoupila trojice Lecce, Seregno a Pescara. Čtvrtým týmem byla Parma, která prohrála v play out.
|
20231101.cs_1888668_2
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Serie%20B%201948/1949
|
Serie B 1948/1949
|
Z = Odehrané zápasy; V = Vítězství; R = Remízy; P = Prohry; VG = Vstřelené góly; OG = Obdržené góly; B = Body
|
20231101.cs_1888671_0
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Serie%20C%201948/1949
|
Serie C 1948/1949
|
Soutěžní ročník Serie C 1948/1949 byl 11. ročník třetí nejvyšší italské fotbalové ligy. Konal se od 19. září 1948 do 17. července 1949. Soutěž se odehrála již nově s 82 kluby, které byli rozděleny do čtyř skupin po 18 týmech podle geografie. Vítěz své skupiny postoupil přímo do Serie B. Byli to kluby: Fanfulla, Udinese, Prato a Catania.
|
20231101.cs_1888671_1
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Serie%20C%201948/1949
|
Serie C 1948/1949
|
Po letech nepřetržité inflace zúčastněných klubů, se v roce 1948 FIGC rozhodla vrátit 3. ligu do jejího původního formátu strukturovaného do čtyř skupin. Přihlášeno bylo 82 týmů, z toho 32 ze Serie B (kromě Rieti, které se nepřihlásilo) a 50 stávajících z minulé sezony.
|
20231101.cs_1888671_2
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Serie%20C%201948/1949
|
Serie C 1948/1949
|
Ve všech skupinách byl boj velmi vyrovnaný. Ve skupinách A a B se vítězství usmálo na kluby Fanfulla a Udinese, které vyhrály své skupiny o jeden bod. Skupinu C vyhrálo Prato, které porazilo Carrarese až v play-off. Ještě klikatější byla cesta Catanie, vítěze skupiny D. Ti se ve skutečnosti umístili na 1. místě, jenže kvůli špatné registrace jednoho hráče se jim kontumoval poslední zápas, který skončil původně remízou. Toho využilo Avellino a po dodatečném utkání v play off, porazilo Catanii 1:0 a vyhrálo svou skupinu. Jenže Avellino se dopustilo podplácení protihráčů a klub byl diskvalifikován a Catania tak nakonec postoupilo místo nich.
|
20231101.cs_1888671_3
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Serie%20C%201948/1949
|
Serie C 1948/1949
|
Z = Odehrané zápasy; V = Vítězství; R = Remízy; P = Prohry; VG = Vstřelené góly; OG = Obdržené góly; B = Body
|
20231101.cs_1888671_4
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Serie%20C%201948/1949
|
Serie C 1948/1949
|
Z = Odehrané zápasy; V = Vítězství; R = Remízy; P = Prohry; VG = Vstřelené góly; OG = Obdržené góly; B = Body
|
20231101.cs_1888671_5
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Serie%20C%201948/1949
|
Serie C 1948/1949
|
Z = Odehrané zápasy; V = Vítězství; R = Remízy; P = Prohry; VG = Vstřelené góly; OG = Obdržené góly; B = Body
|
20231101.cs_1888671_6
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Serie%20C%201948/1949
|
Serie C 1948/1949
|
Z = Odehrané zápasy; V = Vítězství; R = Remízy; P = Prohry; VG = Vstřelené góly; OG = Obdržené góly; B = Body
|
20231101.cs_1888671_7
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Serie%20C%201948/1949
|
Serie C 1948/1949
|
kluby Avellino a Catania odehrály dodatečné utkání o postup, které skončilo 1:0. Jenže Avellino bylo potrestáno kvůli podplácení a byl vyloučen ze soutěže.
|
20231101.cs_1888680_0
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Mistrovstv%C3%AD%20sv%C4%9Bta%20v%20plav%C3%A1n%C3%AD%20na%20otev%C5%99en%C3%A9%20vod%C4%9B%202002
|
Mistrovství světa v plavání na otevřené vodě 2002
|
VI. mistrovství světa v plavání na otevřené vodě za rok 2002 proběhlo na Šarm aš-Šajchu, Egypt ve dnech 23. až 28. září 2002.
|
20231101.cs_1888680_1
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Mistrovstv%C3%AD%20sv%C4%9Bta%20v%20plav%C3%A1n%C3%AD%20na%20otev%C5%99en%C3%A9%20vod%C4%9B%202002
|
Mistrovství světa v plavání na otevřené vodě 2002
|
V závodě na 5 km žen startovalo 22 závodnic – Jana Pechanová (*1981) z KPSP Kometa Brno obsadila 6. místo. V plaveckém maratonu na 10 km žen startovalo 23 závodnic — Jana Pechanová (*1981) z KPSP Kometa Brno obsadila 8. místo a Yvetta Hlaváčová (*1975) z VSK Univerzita Brno 16. místo. V závodě na 25 km žen startovalo 17 závodnic – Yvetta Hlaváčová (*1975) z VSK Univerzita Brno obsadila 5. místo.
|
20231101.cs_1888680_2
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Mistrovstv%C3%AD%20sv%C4%9Bta%20v%20plav%C3%A1n%C3%AD%20na%20otev%C5%99en%C3%A9%20vod%C4%9B%202002
|
Mistrovství světa v plavání na otevřené vodě 2002
|
V závodě na 5 km mužů startovalo 22 závodníků – Pavel Srb (*1980) z TJ Bohemians Praha obsadil 18. místo. V plaveckém maratonu na 10 km mužů startovalo 22 závodníků – Rostislav Vítek (*1976) z KPSP Kometa Brno obsadil 17. místo. V závodě na 25 km mužů startovalo 25 závodníků – Rostislav Vítek (*1976) z KPSP Kometa Brno obsadil 13. místo a Pavel Srb (*1980) z TJ Bohemians Praha 14. místo.
|
20231101.cs_1888680_3
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Mistrovstv%C3%AD%20sv%C4%9Bta%20v%20plav%C3%A1n%C3%AD%20na%20otev%C5%99en%C3%A9%20vod%C4%9B%202002
|
Mistrovství světa v plavání na otevřené vodě 2002
|
V závodě tříčlenných družstev obsadila česká trojice (Hlaváčová, Vítek, Srb) po doplavání 25 km závodu 3. místo a získala bronzové medaile. Klasifikováno bylo 5 družstev.
|
20231101.cs_1888687_0
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Istv%C3%A1n%20Nyers
|
István Nyers
|
István Nyers, známý také jako Stefano Nyers (25. květen 1924, Freyming-Merlebach, Francie – 9. březen 2005, Subotica, Srbsko) byl maďarský fotbalový útočník.
|
20231101.cs_1888687_1
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Istv%C3%A1n%20Nyers
|
István Nyers
|
Trenér Helenio Herrera, který vedl francouzský tým Stade Français si jej v roce 1946 přivedl z pražského klubu ze Žižkova. Odehrál zde dvě sezony, ve kterých vstřelil 34 branek. Když Inter nedokázal koupit Mazzolu, rozhodli se že koupí právě Istvána.
|
20231101.cs_1888687_2
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Istv%C3%A1n%20Nyers
|
István Nyers
|
Za Nerazzurri hrál šest let a vyhrál dva tituly (1952/53 a 1953/54) a v sezoně 1948/49 byl 26 góly nejlepším střelcem ligy. Celkem odehrál 182 utkání a vstřelil 133 branek.
|
20231101.cs_1888687_3
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Istv%C3%A1n%20Nyers
|
István Nyers
|
Sezonu 1954/55 začal v Římě, kam odešel když již neměl jisté místo u Nerazzurri. Klubu pomohl k 3. místu v lize, když vstřelil 11 branek. V následující sezoně vstřelil 9 branek a po sezoně odešel do Španělska. Po dvou letech se vrátil do Itálie kde hrál dvě sezony v druholigovém Leccu a kariéru zakončil v roce 1961 v dresu Marzotto Valdagno.
|
20231101.cs_1888696_0
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cchen%20Jung-kuej
|
Čchen Jung-kuej
|
Čchen Jung-kuej (; 14. února 1915 — 26. března 1986) byl čínský rolník a komunistický politik. Zprvu lokální zlepšovatel zemědělství v Šan-si byl koncem 60. let Mao Ce-tungem vyzdvižen do vysokých funkcí, místopředsedy šansijského revolučního výboru (1967–1979), člena ústředního výboru (1969–1982) a politbyra (1973–1980) Komunistické strany Číny, místopředsedy vlády (1975–1980). Koncem 70. let se neshodl s Teng Siao-pchingovým reformním vedením strany a státu a byl odsunut z politiky.
|
20231101.cs_1888696_1
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cchen%20Jung-kuej
|
Čchen Jung-kuej
|
Čchen Jung-kuej se narodil 14. února 1915 v okrese Si-jang na východě provincie Šan-si jako syn chudého rolníka. Když bylo Čchen Jung-kuejovi šest let, rodina se přestěhovala do Ta-čaje. Otec se později oběsil. Tato situace donutila Čchen Jung-kuej začít pracovat v raném mládí, aby se uživil, takže nikdy nezískal formální vzdělání.
|
20231101.cs_1888696_2
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cchen%20Jung-kuej
|
Čchen Jung-kuej
|
V roce 1942, kdy v provincii Šan-si, kde se nachází okres Si-jang zahrnující Ta-čaj, zesílily boje proti komunistickým partyzánům, Japonci zpřísnili kontrolu nad místními vesnicemi. Čchen Jung-kuej byl zvolen zástupcem Ta-čaje v loutkové Společnosti pro omlazení Asie, ale rezignoval a opustil vesnici poté, co v letech 1943–1944 sotva přežil roční věznění v koncentračním táboře. Kvůli tomu byl po porážce Japonska krátce zadržen jako podezřelý kolaborant, ale brzy propuštěn.
|
20231101.cs_1888696_3
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cchen%20Jung-kuej
|
Čchen Jung-kuej
|
Horlivě se účastnil hnutí za pozemkovou reformu iniciované Komunistickou stranou Číny a v roce 1948 vstoupil do KS Číny. V roce 1952 byl zvolen tajemníkem výboru místní organizace KS Číny v Ta-čaji. Vedl rolnické hnutí, jehož cílem bylo změnit drsné horské prostředí v okolí Ta-čaje v prostředí příznivé pro zemědělství, pomocí budování teras na svazích hor. Plán byl úspěšný a produkce obilí se postupně zvyšovala, z 237 kg na mu v roce 1952 na 774 kg na mu v roce 1962. Tento pokrok načas zastavila série přírodních katastrof v roce 1963, která zničila 180 hektarů orné půdy a některé budovy tačajské výrobní brigády. I přes tento neúspěch brigáda odmítla jakoukoli pomoc od státu a během jednoho roku dokončila obnovu. To vše se dostalo do povědomí Mao Ce-tunga, který prohlásil, že Ta-čaj je příkladem k následování, a vydal směrnici: „učte se od Ta-čaje v zemědělství“. V prosinci 1964, když se Čchen Jung-kuej účastnil zasedání Všečínské shromáždění lidových zástupců, povečeřel s Mao Ce-tungem.
|
20231101.cs_1888696_4
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cchen%20Jung-kuej
|
Čchen Jung-kuej
|
Když začala kulturní revoluce, byl model Ta-čaj ještě více popularizován. Během setkání s Čou En-lajem byl Čchen Jung-kuej povzbuzen k vytvoření vlastních Rudých gard. V roce 1967 byl jmenován místopředsedou revolučního výboru v Šan-si; v témže roce ústřední skupina pro kulturní revoluci schválila jeho „pět doporučení“ pro vedení kulturní revoluce na venkově. V roce 1969 byl na IX. sjezdu KS Číny zvolen členem ústředního výboru a roku 1971 i tajemníkem šansijského provinčního výboru KS Číny.
|
20231101.cs_1888696_5
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cchen%20Jung-kuej
|
Čchen Jung-kuej
|
V roce 1973 ho Mao vyzdvihl do celostátní politiky, když mu zorganizoval vzdělávání v marxismu a aktuálních politických problémech a na X. sjezdu KS Číny prosadil jeho zvolení členem politbyra. Současně Čchen Jung-kuej byl tajemníkem okresního výboru KS Číny v Si-jangu a prefekturního výboru KS Číny v nadřízené prefektuře Ťin-čung. Přitom opustil místo tajemníka stranické pobočky v Ta-čaji.
|
20231101.cs_1888696_6
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cchen%20Jung-kuej
|
Čchen Jung-kuej
|
V lednu 1975 byl při sestavování nové vlády jmenován jejím místopředsedou, ve vládě odpovídal za zemědělství. Třetinu svého času věnoval inspekčním cestám, třetinu práci na farmě v Ta-čaji a třetinu práci v Pekingu; Mao Ce-tung tento program schválil. Navrhl, aby provincie Kan-su přijala stejnou metodu, jakou používala Ta-čaj, ale nepřineslo to očekávané výsledky. Ve vládě zatím fakticky otázky zemědělství řešil další místopředseda Chua Kuo-feng a po jeho jmenování předsedou vlády a strany převzal zemědělství místopředseda vlády Ťi Teng-kchuej. S oběma měl Čchen Jung-kuej dobré pracovní vztahy.
|
20231101.cs_1888696_7
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cchen%20Jung-kuej
|
Čchen Jung-kuej
|
Na XI. sjezdu KS Číny roku 1977 byl Čchen Jung-kuej potvrzen v politbyru a následujícího roku byl opět jmenován místopředsedou vlády. Nepatřil k radikálním stoupencům kulturní revoluce, nicméně i tak se jeho názory se stále více rozcházely s politikou Teng Siao-pchinga; zatímco Teng usiloval o upevnění své pozice a protržní reformy v zemědělství, Čchen Jung-kuej navrhoval zrušení soukromých pozemků, které označoval za pozůstatky kapitalismu. Jeho odmítnutí schválit soukromé pozemky a podílet se na kampani „hledání pravdy z faktů“ (zaměřené na odmítnutí kulturní revoluce) v Ta-čaji ho v roce 1979 stálo posty ve vedení strany v Ťin-čungu a Si-jangu; v září 1980 byl odvolán z vlády a v září 1982 na XII. sjezdu KS Číny nebyl znovuzvolen členem politbyra ani ústředního výboru.
|
20231101.cs_1888696_8
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cchen%20Jung-kuej
|
Čchen Jung-kuej
|
Po roce 1982 žil na východním předměstí Pekingu jako poradce tamního zemědělského podniku. Zemřel v Pekingu 26. března 1986. V rodném kraji je jeho přínos vysoce ceněn, v Ta-čaji bylo na jeho počest vybudováno muzeum a vztyčena socha.
|
20231101.cs_1888707_0
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hana%20Dvo%C5%99%C3%A1kov%C3%A1
|
Hana Dvořáková
|
Vystudovala Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze, obor organická chemie. Chemii si přitom vybrala jako náhradní řešení místo studia medicíny. Její rodiče totiž po invazi vojsk v srpnu 1968 vyhodili z komunistické strany, medicínu proto studovat nemohla.
|
20231101.cs_1888707_1
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hana%20Dvo%C5%99%C3%A1kov%C3%A1
|
Hana Dvořáková
|
V letech 1983–1995 pracovala jako vědecká pracovnice v Ústavu organické chemie a biochemie Československé akademie věd ve skupině profesora Antonína Holého. V roce 1994 absolvovala roční pobyt na katedře organické chemie univerzity v Leicesteru. Od roku 1996 pracuje jako vědecká pracovnice v laboratoři nukleární magnetické rezonance na VŠCHT Praha.
|
20231101.cs_1888707_2
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hana%20Dvo%C5%99%C3%A1kov%C3%A1
|
Hana Dvořáková
|
Podporuje organizaci Člověk v tísni, zejména sociální a vzdělávací programy pro děti ze znevýhodněného prostředí. S manželem Dalimilem Dvořákem založili Nadaci Experientia, která podporuje mladé vědce, zvlášť chemiky. Z licenčních poplatků, které Hana Dvořáková získala za výzkum látek účinných při léčbě HIV/AIDS, nadaci věnovali již více než 200 milionů korun.
|
20231101.cs_1888709_0
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Martin%20%C5%A0imek
|
Martin Šimek
|
Martin Šimek (narozen 7. listopadu 1948 v Praze) je nizozemský moderátor, publicista a někdejší tenisový trenér českého původu. Jeho starším bratrem byl humorista Miloslav Šimek.
|
20231101.cs_1888709_1
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Martin%20%C5%A0imek
|
Martin Šimek
|
Během Pražského jara 1968 emigroval z Československa a usadil se v Nizozemsku, kde vystudoval ekonomii a uchytil se jako trenér tenisu. V tomto povolání byl dosti úspěšný, jeho odchovanec Michiel Schapers roku 1988 dosáhl 25. místa v žebříčku ATP.
|
20231101.cs_1888709_2
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Martin%20%C5%A0imek
|
Martin Šimek
|
Později se prosadil jako rozhlasový a televizní moderátor, po 17 let (1991–2008) měl vlastní půlnoční talkshow na prvním rozhlasovém kanále. Dále kreslí karikatury (pod pseudonymem „AnoNe“) a píše sloupky pro různá média.
|
20231101.cs_1888709_3
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Martin%20%C5%A0imek
|
Martin Šimek
|
Roku 2009 byl oceněn „Stříbrným mikrofonem“ (Zilveren Reissmicrofoon), nejvýznamnější nizozemskou rozhlasovou cenou.
|
20231101.cs_1888713_0
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Michal%20Hroza
|
Michal Hroza
|
Michal Hroza (17. prosince 1975 Plzeň) je český komunální politik. Od 16. února 2023 je radním hlavního města Prahy pro oblast infrastruktury. V období od května 2019 do dubna 2023 byl místostarostou Prahy 4 pro majetek a kulturu, před tím v letech 2014 - 2015 působil jako radní Prahy pro kulturu. Od roku 2018 je místopředsedou Krajské organizace TOP 09 Praha, zároveň je dlouholetým předsedou TOP 09 v Praze 4.
|
20231101.cs_1888713_1
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Michal%20Hroza
|
Michal Hroza
|
Narodil se 17. prosince 1975 v Plzni, ale celý život žije v Praze. Vystudoval Fakultu humanitních studií Univerzity Karlovy, poté studoval obor Ukrajinistika-rusistika na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Studium ukončil prací na téma české menšiny ve Lvově.
|
20231101.cs_1888713_2
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Michal%20Hroza
|
Michal Hroza
|
Jeho pracovní život je spojen s aktivitami v oblasti vyrovnávání se s totalitní minulostí České republiky. V organizaci Post Bellum měl na starosti projekt Paměť národa, který patří k největším evropským projektům zaměřeným na zachování vzpomínek válečných veteránů, politických vězňů a pamětníků totalitních režimů. Po vzniku Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) v roce 2009 pracoval 11 let jako ředitel edičního/produkčního odboru, kde se podílel na vydávání knih, pořádání mezinárodních konferencí a výstav, působil i v Česko-německém fondu budoucnosti.
|
20231101.cs_1888713_3
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Michal%20Hroza
|
Michal Hroza
|
Členem TOP 09 se stal v roce 2010. Od roku 2015 je opakovaně volen předsedou regionální organizace TOP 09 Praha 4, od roku 2016 je členem tamního místního výboru. Od roku 2018 je pravidelně místopředsedou Krajské organizace TOP 09 Praha.
|
20231101.cs_1888713_4
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Michal%20Hroza
|
Michal Hroza
|
V roce 2010 poprvé kandidoval do zastupitelstva Městské části Praha 4. Zastupitelem Prahy 4 se stal v roce 2014. Následně byl znovuzvolen v letech 2018, kdy vedl tamní kandidátku TOP 09, a v roce 2022, kdy kandidoval jako nejvýše postavený člen TOP 09 na společné kandidátce s názvem: Společně ODS a TOP 09 Praha 4.
|
20231101.cs_1888713_5
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Michal%20Hroza
|
Michal Hroza
|
Od listopadu 2014 do března 2015 krátce působil jako radní Prahy 4 pro kulturu. V té době byl mimo jiné iniciátorem projektu Příběhy našich sousedů na Praze 4.
|
20231101.cs_1888713_6
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Michal%20Hroza
|
Michal Hroza
|
V dubnu 2019, konkrétně dne 24. 4., byl zastupitelstvem Prahy 4 zvolen místostarostou. V letech 2019 – 2023 pracoval jako místostarosta Prahy 4, nejlidnatější městské části Prahy. Na starost měl oblast majetku a kultury. Po zvolení do Rady hlavního města Prahy, v únoru 2023, na post místostarosty rezignoval a zůstává pouze členem Zastupitelstva Prahy 4.
|
20231101.cs_1888713_7
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Michal%20Hroza
|
Michal Hroza
|
Významným projektem Michala Hrozy, na pozici místostarosty Prahy 4, bylo znovuotevření do té doby nevyužívaných prostor Branického divadla. V létě 2019 sestavil odbornou komisi pro posouzení nabídek na pronájem Branického divadla, která rozhodla o tom, že se novým nájemcem divadelních prostor stane spolek United Arts & Co, který stojí za skupinou Losers Cirque Company. Divadlo bylo slavnostně otevřeno v září 2020 a následně přejmenováno na Divadlo BRAVO!. Losers Cirque Company patří k uznávaným divadelním spolkům, sdružuje performery z různých oblastí umění, jako jsou herectví, akrobacie, pantomima a tanec. Zakládajícími členy jsou Petr Horníček a Zdeněk Moravec, známí jako duo DaeMen, které zvítězilo v 1. ročníku televizní soutěže Československo má talent.
|
20231101.cs_1888713_8
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Michal%20Hroza
|
Michal Hroza
|
Mezi další jeho nejzajímavější a nejdůležitější projekty na pozici místostarosty Prahy 4 patří například iniciace uvolnění zázemí pro Centrum pomoci Ukrajině Nusle, kdy navrhl bezplatné zapůjčení nevyužívaného prostoru v Táborské 36 v pražských Nuslích.
|
20231101.cs_1888713_9
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Michal%20Hroza
|
Michal Hroza
|
Během svého mandátu místostarosty se Michal Hroza zasloužil o opravy a finanční podporu divadel na území Prahy 4, o instalaci zajímavých výstav a znovuobnovení mnoha oblíbených „čtyřkových“ kulturních akcí.
|
20231101.cs_1888713_10
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Michal%20Hroza
|
Michal Hroza
|
V roce 2019 vyjednal další spolupráci o užívání nájemních prostor (na 10 let) mezi MČ Praha 4 a Divadlem Na Jezerce (s Janem Hrušínským, ředitelem divadla), a to s účinností od 1. 1. 2021.
|
20231101.cs_1888713_11
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Michal%20Hroza
|
Michal Hroza
|
Dalším divadlem, které může nejméně do roku 2030 nadále využívat postupně rekonstruované[38] nájemní prostory, je Divadlo Na Fidlovačce.
|
20231101.cs_1888713_12
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Michal%20Hroza
|
Michal Hroza
|
Podařilo se mu také zajistit investice na opravy dalšího divadelního prostoru na Praze 4, kterým je (kulturní dům) Divadlo Dobeška – stálá scéna Divadla Sklep.
|
20231101.cs_1888713_13
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Michal%20Hroza
|
Michal Hroza
|
V roce 2019 došlo po zhruba čtyřech letech, na jeho popud, k obnovení tradičního Svatováclavského velebení. Tuto oblíbenou akci lze opět pravidelně navštěvovat od 28. září 2019 v Parku Jezerka.
|
20231101.cs_1888713_14
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Michal%20Hroza
|
Michal Hroza
|
V říjnu[42] 2019 se z jeho iniciativy rozběhl festival minipivovarů s názvem Nuselské pivní slavnosti. První ročník se konal v areálu Nuselského pivovaru, další pak v Parku Jezerka a v Parku Na Fidlovačce. Po ukončení výstavby rezidenční čtvrti, by se měl vrátit zpět do areálu Nuselského pivovaru.
|
20231101.cs_1888713_15
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Michal%20Hroza
|
Michal Hroza
|
V květnu 2022 se, ve spolupráci s Ondřejem Kobzou a architekty Davidem Vávrou a Markem Bendou, zasloužil o instalaci Poesiomatu na Náměstí Bratří Synků. Jedná se o zařízení reprodukující nahraný text (většinou poezii) s jednoduchým ovládacím zařízením. Uslyšíte zde hlasy Rudolfa Hrušínského, Tomáše Holého nebo Jiřího Schelingera. Lze jej chápat jako automat na čtený text (zvláštní formu jukeboxu na básně nebo stroje na básně), který pomocí umění oživuje okolní prostor.
|
20231101.cs_1888713_16
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Michal%20Hroza
|
Michal Hroza
|
Tentýž rok, o pár měsíců později, vznikl díky jeho podpoře knižní festival s názvem Branický knižní malotrh.
|
20231101.cs_1888713_17
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Michal%20Hroza
|
Michal Hroza
|
V létě 2021 pod záštitou Michala Hrozy proběhla repríza výstavy „Za vaši a naši svobodu 1968–2018“, která byla k vidění ve vestibulu Úřadu městské části Prahy 4 na Budějovickém náměstí v termínu 13. 8. - 17. 9. 2021. Následující rok na stejném místě připomněla výstava „Studentská revoluce“, události 17. listopadu 1989. Hned poté mohli zájemci navštívit výstavu „Dětská svědectví o válce“. Na 14 panelech byly od 7. do 22. prosince 2022 k vidění historické kresby polských dětí z roku 1946, které zachycovaly hrůzy války.
|
20231101.cs_1888713_18
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Michal%20Hroza
|
Michal Hroza
|
Jako příslušný gesční radní spolupracoval s tehdejším magistrátním radním pro majetek Janem Chabrem (TOP 09) na plánech, a zejména na realizaci, opravy terasy Budějovická. Je iniciátorem postupné rekultivace pasáže u stanice metra Budějovická, která spojuje ulice Antala Staška a Olbrachtovu na Praze 4.
|
20231101.cs_1888713_19
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Michal%20Hroza
|
Michal Hroza
|
I díky jeho intervenci vedení Prahy 4 rozhodlo, aby v období pandemie koronaviru, v letech 2020 – 22, nebylo v městských bytech navyšováno nájemné. Obdobně tomu bylo i v případě nájmu nebytových prostor u podnikatelů, kterým byl v době koronaviru nájem městských prostor dokonce z části odpuštěn u těch, kteří v době pandemie nemohli provozovat svou činnost.
|
20231101.cs_1888713_20
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Michal%20Hroza
|
Michal Hroza
|
V roce 2018 Michal Hroza kandidoval do Zastupitelstva hlavního města Prahy na kandidátce Spojených sil pro Prahu (TOP 09 a Starostové). V následujících volbách, v roce 2022, již byl zvolen zastupitelem Magistrátu hlavního města Prahy za uskupení SPOLU pro Prahu, následně byl zvolen jako člen předsednictva klubu SPOLU. Dne 16. 2. 2023 byl pražským zastupitelstvem zvolen, jako nominant za SPOLU pro Prahu, radním pro oblast infrastruktury.
|
20231101.cs_1888713_21
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Michal%20Hroza
|
Michal Hroza
|
- přestavbu a rozšíření Ústřední čistírny odpadních vod (ÚČOV) na Císařském ostrově s cílem splnění limitů Evropské unie na kvalitu vypouštěných vod,
|
20231101.cs_1888713_22
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Michal%20Hroza
|
Michal Hroza
|
- péči o zásobování pitnou vodou na území hl. m. Prahy a souvisejících tocích a odvod znečištěné vody.
|
20231101.cs_1888713_23
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Michal%20Hroza
|
Michal Hroza
|
Mezi Městské firmy, které do gesce radního pro infrastrukturu patří, jsou: Kolektory Praha (Kolektory), Pražská vodohospodářská společnost (PVS) a Technologie hlavního města Prahy(THMP). Zároveň, s menšinovým procentuálním podílem města pod jeho gesci přísluší i společnost Pražské vodovody a kanalizace (PVK). Většinovým vlastníkem PVK je v současnosti společnost Veolia.
|
20231101.cs_1888713_24
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Michal%20Hroza
|
Michal Hroza
|
Technologie hl. m. Prahy (THMP) – Rada hlavního města Prahy v červnu 2023 schválila více než 165 milionů korun na obnovu veřejného osvětlení. V první řadě půjdou finance na postupnou výměnu stávajících – často již velmi poruchových sodíkových svítidel za moderní LED svítidla. Zároveň pražský Magistrát přidělil firmě THMP 120 milionů korun na úpravy 852 lamp veřejného osvětlení na šesti místech. Z toho 172 jednotek VO společnost připraví k budoucí instalaci nabíječek pro elektromobily.
|
20231101.cs_1888713_25
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Michal%20Hroza
|
Michal Hroza
|
Pražská vodohospodářská společnost (PVS) – Více než 6 miliard korun investuje Praha do celkové rekonstrukce a rozšíření ústřední čističky odpadních vod na Císařském ostrově. Půjde o část stávající vodní linky. Realizaci této stěžejní stavby zajišťuje právě PVS.
|
20231101.cs_1888713_26
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Michal%20Hroza
|
Michal Hroza
|
Programové prohlášení vedení hl. m. Prahy obsahuje prioritní cíle, ke kterým patří rozšíření kanalizační sítě tak, aby bylo uspokojeno co největší množství Pražanů. Od nástupu do funkce se radní Hroza seznamuje s požadavky městských částí, intenzivně se věnuje podnětům občanů i zvolených zástupců.
|
20231101.cs_1888713_27
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Michal%20Hroza
|
Michal Hroza
|
Ve volném čase se Michal Hroza věnuje rodině. Je ženatý a má syna, se kterým sdílí zálibu v historii a cestování. Rád hraje na saxofon a klarinet a s kapelami v minulosti procestoval mnoho evropských zemí.
|
20231101.cs_1888714_0
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/K%C3%A9mi%20S%C3%A9ba
|
Kémi Séba
|
Kémi Séba (* 9. prosince 1981 Štrasburk) je francouzský politolog a publicista, představitel radikálního panafrikanismu.
|
20231101.cs_1888714_1
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/K%C3%A9mi%20S%C3%A9ba
|
Kémi Séba
|
Narodil se jako Stellio Gilles Robert Capo Chichi v rodině přistěhovalců z Beninu. Byl formován hiphopovou kulturou i autory jako Louis Farrakhan a René Guénon, později se stal kemetistou a přijal jméno Kémi Séba, což znamená „černá hvězda“. V roce 2004 založil hnutí Tribu Ka, jehož programem byla černošská nadřazenost a antisemitismus. V roce 2006 bylo hnutí francouzskými úřady zakázáno a Kémi Séba byl zatčen za podněcování k rasové nenávisti. Ve vězení se stal muslimem. V letech 2008 až 2010 působil v Hnutí zavržených imperialismem (Mouvement des damnés de l'impérialisme). Roku 2011 se přestěhoval do Senegalu a začal vystupovat jako komentátor v různých afrických médiích. Roku 2015 založil neziskovou organizaci Urgences Panafricanistes, kterou podle jeho slov finančně podpořili fotbalisté Nicolas Anelka a Demba Ba. Je také autorem románu Obscure Époque – fiction géopolitique.
|
20231101.cs_1888714_2
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/K%C3%A9mi%20S%C3%A9ba
|
Kémi Séba
|
Kémi Séba hlásá etnopluralismus, všichni Francouzi afrického původu by se podle něj měli vrátit do Afriky. Sympatizuje s neonacisty, džihádisty i americkou New Black Panther Party. Odmítá spolupráci frankofonních afrických zemí s Francií jako projev neokolonialismu a požaduje, aby byl CFA frank nahrazen národními měnami. Poté, co veřejně pálil bankovky CFA franků, byl v roce 2017 vypovězen ze senegalského území. V roce 2019 byl zadržen v Burkině Faso za urážku prezidenta Rocha Kaborého. Za pandemie covidu-19 patřil k odpůrcům očkování. Udržuje kontakty s nacionalistickými kruhy v Rusku, přijal finanční pomoc od Jevgenije Prigožina a přednášel o situaci v Africe na Státním institutu mezinárodních vztahů v Moskvě. Sešel se také s Mahmúdem Ahmadínežádem.
|
20231101.cs_1888720_0
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ni%20%C4%8C%E2%80%99-fu
|
Ni Č’-fu
|
Ni Č’-fu (; 4. května 1933 – 24. dubna 2013) byl čínský komunistický politik a odborář, vzorový dělník a inženýr byl během kulturní revoluce vyzdvižen do politiky: stal se členem ústředního výboru Komunistické strany Číny (1969–2007), jedním z tajemníků městského výboru strany v Pekingu a Šanghaji, kandidátem (1973–1977) a členem (1977–1987) politbyra, předsedou Všečínské federace odborů (1978–1993), vedl městský výbor strany v Tchien-ťinu (1984–1987), byl místopředsedou stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců (1988–1998).
|
Subsets and Splits
No community queries yet
The top public SQL queries from the community will appear here once available.