_id
stringlengths 16
23
| url
stringlengths 31
341
| title
stringlengths 1
182
| text
stringlengths 100
16.6k
|
|---|---|---|---|
20231101.cs_1888918_4 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Dagmar%20Van%C4%9B%C4%8Dkov%C3%A1 | Dagmar Vaněčková | V roce 1961 se Vaněčkovi přestěhovali do Prahy, kde František pracoval jako redaktor Rudého práva a Dagmar získala díky své znalosti jazyků místo na Univerzitě 17. listopadu. Starala se o studentské svazy a vydávala časopis Solidarita, který vycházel v angličtině a francouzštině. V redakční radě se setkávala se zahraničními studenty z Afriky, Latinské Ameriky a Asie a měla tak možnost lépe poznat různé kultury. Toto období pro ni bylo nesmírně zajímavé a obohacující. Kromě toho do časopisu psala portréty zahraničních studentů. V letech 1968–1969 pracovala jako odpovědná redaktorka časopisu Fórum zahraničních studentů, který vycházel nejprve jen v češtině a později ve čtyřech jazycích. Kromě toho přispívala články o problematice zahraničních studentů do Kulturní tvorby, Vlasty a dalších periodik. |
20231101.cs_1888918_5 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Dagmar%20Van%C4%9B%C4%8Dkov%C3%A1 | Dagmar Vaněčková | S manželem si užívali uvolněné atmosféry konce 60. let a podporovali politické reformy. 21. srpen 1968 však přinesl zásadní obrat. Časopis Fórum v roce 1969 zakázali a Dagmar byla nucena odejít z univerzity. Stejně jako manžel se na začátku 70. let ocitla bez práce, oba byli vyloučeni z KSČ a poté směli vykonávat pouze dělnické profese. |
20231101.cs_1888918_6 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Dagmar%20Van%C4%9B%C4%8Dkov%C3%A1 | Dagmar Vaněčková | Dagmar se v té době aktivně zapojila do undergroundové kultury. Snažila se šířit neoficiální literaturu, tzv. samizdaty, a dokonce se sama podílela na jejich opisování. Také organizovala distribuci exilového časopisu Listy. Společně s manželem patřila mezi první signatáře Charty 77, prohlášení, které kritizovalo komunistický režim a jeho porušování lidských práv. Od konce roku 1977 pořádali bytové semináře, které fungovaly jako diskusní kluby, kde se lidé mohli svobodně vyjadřovat a diskutovat o politických a společenských otázkách. Během této doby se seznámila s řadou zajímavých osobností, například s Jaroslavem Seifertem, Františkem Krieglem nebo Ivanem Martinem Jirousem. |
20231101.cs_1888918_7 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Dagmar%20Van%C4%9B%C4%8Dkov%C3%A1 | Dagmar Vaněčková | Státní bezpečnost sledovala Vaněčkovy od samého začátku jejich aktivit. Měli pravidelné informace od svého tajného spolupracovníka a přítele Vaněčkových, vojenského historika Václava Hyndráka. Jejich dvě dcery, které kvůli komunistickému režimu nemohly studovat na gymnáziu, se rozhodly emigrovat. Během cesty do Jugoslávie se jim podařilo dostat se do Vídně. Tlak na Vaněčkovy ze strany Státní bezpečnosti stále sílil. Po několika výsleších, domovních prohlídkách a hlavně po pobytu v podzemní cele předběžného zadržení, který trval 53 hodin, se rozhodli opustit republiku. V únoru 1980 podali žádost o vystěhování, a v červnu téhož roku opustili Československo a odjeli do Vídně, kde začali nový život v exilu. |
20231101.cs_1888918_8 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Dagmar%20Van%C4%9B%C4%8Dkov%C3%A1 | Dagmar Vaněčková | Začátky ale nebyly jednoduché, do exilu Vaněčkovi odešli, když bylo Dagmar 47 a manželovi 57 let. Zpočátku žili několik let ve velmi skromných podmínkách, a teprve díky pomoci přátel se jim podařilo získat slušný byt. Dagmar se následně začala věnovat žurnalistice jako stálá spolupracovnice rádia Svobodná Evropa, spolupracovala také s Hlasem Ameriky a mimo to přispívala do několika rakouských deníků a exilových časopisů. S psaním v cizím jazyce podle svých slov neměla problém. Její práce zahrnovala zejména rychlé překlady zpráv od přátel z Československa, nikoli složité eseje, a proto se jí to dařilo zvládat bez obtíží. |
20231101.cs_1888918_9 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Dagmar%20Van%C4%9B%C4%8Dkov%C3%A1 | Dagmar Vaněčková | V exilu se Vaněčkovi nadále angažovali ve prospěch Československa. Jejich úsilí zahrnovalo bohatou korespondenci, zveřejňování textů, podpora pronásledovaných a politických vězňů, zřízení československého výboru v Mezinárodní společnosti pro lidská práva, získání dvouleté akreditace na následné helsinské konferenci a intenzivní spolupráci s rádiem Svobodná Evropa. Všechny tyto aktivity měly za cíl udržovat spojení s domovem a informovat o situaci v Československu, ale hlavně budit mezinárodní pozornost a upozorňovat na porušování lidských práv v tehdejším Československu. |
20231101.cs_1888918_10 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Dagmar%20Van%C4%9B%C4%8Dkov%C3%A1 | Dagmar Vaněčková | Po roce 1989 se Vaněčkovi vrátili do Čech a žili střídavě ve Vídni, v Praze a v jižních Čechách. Dagmar udržovala přátelský vztah s manželkou známého českého písničkáře Karla Kryla. Po smrti svého manžela žila v Českých Budějovicích a dál publikovala v Listech, vídeňských Svobodných listech a dalších periodikách. Kromě politických textů psala také cestopisy, knižně vyšly v roce 2012 pod názvem Od Islandu po Madeiru. V knize popisuje své vášně a cestovatelské zážitky, nejraději měla mořské krajiny. Ale jsou zde také zajímavá vyprávění o jejích kontaktech a zkušenostech z období exilu i po sametové revoluci v roce 1989. V roce 2014 se přestěhovala do Třeboně, kde žila až do své smrti. Plánované memoáry už vydat nestihla, zemřela 2. května 2015 ve věku 82 let. |
20231101.cs_1888918_11 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Dagmar%20Van%C4%9B%C4%8Dkov%C3%A1 | Dagmar Vaněčková | František Vaněček: Všivá doba: z deníku chartisty, 3. vyd. Středokluky: Zdeněk Susa, 2002. 155 s. ISBN 80-86057-16-X |
20231101.cs_1888929_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Tatransk%C3%BD%20duri%C4%8D | Tatranský durič | Tatranský durič je plemeno duriče (honiče), které vzniklo na Slovensku. Je menšího vzrůstu, používá se hlavně na dohledávání a durenie zvěře. Jeho využití je v myslivosti jako myslivecký pes. Schválené bylo na VZ SKJ 14. června 2016. |
20231101.cs_1888929_1 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Tatransk%C3%BD%20duri%C4%8D | Tatranský durič | Současný vývoj myslivosti, hlavně vývoj a struktura honiteb, zastoupení jednotlivých druhů lovné zvěře, výrazně ovlivňují i nároky na myslivecké upotřebení psů a jejich využití. Platná legislativa s sebou přináší zvýšené nároky na odbornost a profesionální přístup, který do jisté míry ovlivňuje i populační změny v řádu myslivců a jejich odlišné nároky na mysliveckého psa. |
20231101.cs_1888929_2 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Tatransk%C3%BD%20duri%C4%8D | Tatranský durič | V revírech se spárkatou zvěří v současnosti převládá snaha chovat menší plemena psů vzhledem na snížené nároky na výživu, starostlivost, umístění a přepravu. Předpokládáme, že tato snaha se bude do budoucna ještě zvýrazňovat. |
20231101.cs_1888929_3 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Tatransk%C3%BD%20duri%C4%8D | Tatranský durič | Naším chovatelským záměrem je vytvořit nové plemeno psa zodpovídajícího a co nejvíce se přibližujícího požadavkům výkonu práva myslivosti v současné době. Uvedeným požadavkům se podle našeho názoru, nejvíc přibližuje nízkonohé plemeno duriče střední až malé velikosti typu slovenského kopova. Jde o plemeno nenáročné na prostor a výživu (vhodný i pro myslivce bydlící ve městě, minimální nároky na přepravu autem), poměrně lehko přenosné s ohledem na velikost (transport na posed), odolné, bez významnějších zdravotních problémů (hlavně dědičné onemocnění). |
20231101.cs_1888929_4 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Tatransk%C3%BD%20duri%C4%8D | Tatranský durič | Vzhledem na předpokládané uplatnění v praxi je vhodný na práci duriče a barvaře a může vykonávat všechny zkoušky myslivecké upotřebitelnosti pro tyto plemena. Pracovní název plemena - Tatranský durič. |
20231101.cs_1888929_5 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Tatransk%C3%BD%20duri%C4%8D | Tatranský durič | Vzorem pro exteriér tohoto plemena jsou duričové existující na Slovensku v minulém století. Šlechtitelé slovenského kopova se rozhodli z této palety duričů různého typu a zbarvení vyšlechtit plemeno středního až menšího rámce černého zbarvení s pálením. Na fotografiích z 19. století se však vyskytují i duričové jiného zbarvení s bílými odznaky, které se podle existujících záznamů vyskytovali mezi jedinci i při výběrech slovenských kopovů do plemenitby z domácí populace v minulém století. Vzorovým výchozím plemenem je teda slovenský kopov už vzhledem na svůj původ, a žádoucí povahové a exteriérové vlastnosti. |
20231101.cs_1888929_6 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Tatransk%C3%BD%20duri%C4%8D | Tatranský durič | Svoje vynikající povahové vlastnosti dokazuje slovenský kopov už celé desetiletí. Mezi výrazná pozitiva patří jeho temperament, častokrát až neúnavná chuť do práce, ochota a zájem sledovat stopu zvěře, hlasitost na stopě a jedinečná odvaha. Tyto povahové rysy jsou neustále žádané, v chovu upevňované a selektované. Avšak s ohledem na výše uvedené skutečnosti, týkající se výkonu práva myslivosti a současně platné legislativy, mohou být právě některé z jeho povahových vlastností omezujícím a limitujícím faktorem pro využití kopova mimo rozsáhlých lesních komplexů a v malých revírech. V praxi to znamená, že došlo k rozdělení velkého počtu, původně rozlohou velkých revírů, na několik menších a tento trend bude mít v blízké budoucnosti (uzavírání nových nájemních smluv, změny hranic mysliveckých revírů s ohledem na finanční situaci) znova stoupající tendenci. |
20231101.cs_1888929_7 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Tatransk%C3%BD%20duri%C4%8D | Tatranský durič | Právě v takovýchto revírech najde praktické uplatnění nová forma národního nízkonohého plemena duriče, která zachovává uvedené žádoucí povahové rysy slovenského kopova, obohaceného o vlastnosti umožňující mu výraznější využití při dohledávkách postřelené zvěře. |
20231101.cs_1888929_8 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Tatransk%C3%BD%20duri%C4%8D | Tatranský durič | Jedním z podstatných rozdílů práce tohoto typu duriče je menší "akční rádius" při naháňce, který je často příčinou ztráty a zaběhnutí slovenského kopova - jde sice o pomalejší, ale přitom vytrvalejší, systematické a hlasité durenie jako i pomalejší rozvážnější a vytrvalé sledování stopy poraněné zvěře. Při individuálním způsobu lovu nachází toto plemeno širší uplatnění při dohledávání postřelené, hlavně spárkaté zvěře. |
20231101.cs_1888929_9 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Tatransk%C3%BD%20duri%C4%8D | Tatranský durič | Výchozím plemenem při vytvoření nové formy národního nízkonohého plemena duriče je slovenský kopov. Hlavně jedince menšího rámce, které nesplňují standard slovenského kopova z hlediska tělesného rámce, ale i zbarvení. Na dosáhnutí požadovaných exteriérových a pracovních vlastností byly použité i další myslivecké plemena psů. |
20231101.cs_1888929_10 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Tatransk%C3%BD%20duri%C4%8D | Tatranský durič | Použité jsou jen plemena posilňující jeho vlastnosti duriče a psa na dohledávání spárkaté zvěře. Jedinci těchto plemen, jako i jejich meziplemenní kříženci, jsou do chovu vybírané na základě přísných kritérií, zohledňujících předem určené povahové a exteriérové charakteristiky plemena Tatranský durič. Podíl genetických informací slovenského kopova v cíleném plemenu by měl převažovat. Při chovu se vede přesná evidence dospělých jedinců uplatněných v chovu, jako i odchovaných štěňat, včetně vystavení průkazů o původu od první generace chovu nového plemena. |
20231101.cs_1888929_11 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Tatransk%C3%BD%20duri%C4%8D | Tatranský durič | Záměrem chovatelské práce je vytvoření nového plemena, vytvořeného na základě slovenského kopova obohaceného křížením s několika plemeny, které zvýraznili hlavně jeho vlastnosti na dohledávání zvěře, s ustálenou genetickou výbavou. Jeho použití je orientované na myslivecké honitby menší výměry (srnčí oblast), na rovinách až pahorkatinách, kde se v poslední době ve vyšším množství vyskytuje a soustřeďuje černá zvěř. |
20231101.cs_1888929_12 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Tatransk%C3%BD%20duri%C4%8D | Tatranský durič | Úsilí nesměřujeme k vytvoření "ideálního" plemena, které neexistuje, ale plemena, které by myslivcům poskytlo možnost co nejširšího a poměrně všestranného praktického využití při způsobu myslivosti v našich podmínkách a získalo si tak (hlavně svými vlastnostmi) místo mezi nespočetným množstvím dosud mezinárodně uznaných plemen psů. |
20231101.cs_1888929_13 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Tatransk%C3%BD%20duri%C4%8D | Tatranský durič | Cílem je prokázat široké kynologické veřejnosti, že i v dnešní době se dají mnohé už uznané čistokrevné plemena psů určitým způsobem "přizpůsobit okolnostem dnešní doby", čím může celkem opodstatněně vzniknout "nové plemeno" s možností mezinárodního uznání FCI a jeho následným zařazením se v plejádě už existujících plemen. |
20231101.cs_1888929_14 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Tatransk%C3%BD%20duri%C4%8D | Tatranský durič | Cesta k tomuto cíli není jednoduchá, ale klikatá. Někdy je plná překvapení, stojí hodně úsilí a námahy, vědomostí, materiálních a finančních prostředků a musí být spojená se zapálenými lidmi, kteří se při prvních známkách neúspěchu nedají odradit, ale mají jasnou představu o výsledku této práce. |
20231101.cs_1888929_15 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Tatransk%C3%BD%20duri%C4%8D | Tatranský durič | Na Slovensku se odedávna chovali duriči, kteří byli využíváni na lov zvěře v horských revírech Slovenska. Z těchto psů různých typů a velikostí byl v 30. letech 20. století vybraný typ duriče střední velikosti a po dlouhém procesu jeho šlechtění byl uznaný jako Slovenský kopov. V první etapě šlechtění byli využíváni jedinci různé velikosti, typu a barvy, a z nich byl nakonec výběrem ustálený typ Slovenského kopova. Navzdory dlouholetému šlechtění se občas ve vrzích slovenského kopova vyskytují jedinci menšího rámce resp. odlišného zbarvení. Tito jedinci byli využití na vyšlechtění duriče menšího rámce. Na rozšíření krevní základny a zabránění příbuzenské plemenitby v prvních etapách šlechtění byli využití jedinci jiných plemen, kteří zvýraznili u tohoto plemena jeho vlohy pro dohledávání zvěře. |
20231101.cs_1888929_16 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Tatransk%C3%BD%20duri%C4%8D | Tatranský durič | Nižší, lehčí stavba těla, harmonický. Hrudník s dostatečných odstupem od země. Jednoznačně obdélníkový rámec, pevná kostra, rovná záda, mírně zvýrazněný kohoutek, ocas rovný až šavlovitý držený v rovině zad. Pevný, svalnatý krk, hlava ušlechtilá s delším uchem nepřesahující nos. |
20231101.cs_1888929_17 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Tatransk%C3%BD%20duri%C4%8D | Tatranský durič | Tatranský durič je plemeno menšího rámce dosahující výšku v kohoutku do 42 cm. Tělesný rámec je obdélníkový v poměru výšky v kohoutku k délce těla 1:1,25 /pes/ až 1,35/fena/. Pro lepší pracovní schopnosti plemena je důležitý odstup hrudníku od země, který tvoří cca ½ výšky v kohoutku. |
20231101.cs_1888929_18 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Tatransk%C3%BD%20duri%C4%8D | Tatranský durič | Je inteligentní, temperamentní s dobrou ovladatelností, vyrovnanou povahou, bez známek agresivity nebo bojácnosti vůči okolí . Vůči lidem je přátelský. Navzdory jeho přátelské povaze je náruživý při práci a odvážný při kontaktu se zvěří. Při práci je vytrvalý s vynikajícím čichem a orientací v terénu. Je hlasitý na čerstvé stopě a při zvěři. |
20231101.cs_1888929_19 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Tatransk%C3%BD%20duri%C4%8D | Tatranský durič | Mírně delší než širší. Zřetelně vyjádřený stop, který rozděluje hlavu na cca přibližně stejnou lebeční část a tlamu. Linie nosu a lebky jsou rovnoběžné. |
20231101.cs_1888929_20 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Tatransk%C3%BD%20duri%C4%8D | Tatranský durič | Lebka: Lebeční část je přiměřeně široká, v temenní části mírně klenutá s mírně zvýrazněným tylovým hrbolem. Výrazné nadočnicové oblouky. |
20231101.cs_1888929_21 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Tatransk%C3%BD%20duri%C4%8D | Tatranský durič | Tlama: Přibližně stejně dlouhá jako lebka. Nesmí být při pohledu z boku kvadratická. Symetricky se zužuje k nosu, ne příliš špičatá při pohledu z boku ani klínovitá při pohledu shora. Hřbet nosu rovný případně mírně klenutý. |
20231101.cs_1888929_22 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Tatransk%C3%BD%20duri%C4%8D | Tatranský durič | Pysky: Dobře kryjí dolní čelist, zřetelný ústní koutek. Při pohledu z boku vytváří od ústního koutku po nos výrazný oblouk. |
20231101.cs_1888929_23 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Tatransk%C3%BD%20duri%C4%8D | Tatranský durič | Zuby: Dobře vyvinuté, řezáky pevně sedící v čelisti, vytvářejí plný oblouk. Nůžkový skus. Chybějící M3 se neberou do úvahy. |
20231101.cs_1888929_24 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Tatransk%C3%BD%20duri%C4%8D | Tatranský durič | Oči: Tmavě hnědé nebo hnědé, přiměřeně velké, mandlového tvaru. Ani vystoupené ani příliš hluboko vsazené. Oční víčka tmavě pigmentované, dobře přiléhající k oční bulvě. |
20231101.cs_1888929_25 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Tatransk%C3%BD%20duri%C4%8D | Tatranský durič | Uši: Středně dlouhé až delší sahající po špičku nosu. Širší nasazené nad rovinou oka. Ne příliš úzké, dobře zaoblené až zakulacené. Bez záhybů volně visící v těsné blízkosti líc. |
20231101.cs_1888929_26 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Tatransk%C3%BD%20duri%C4%8D | Tatranský durič | Krk: Střední délky, svalnatý, bez kožních záhybů. Nižší nasazený do ramen s plynulým přechodem do zádové linie. |
20231101.cs_1888929_27 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Tatransk%C3%BD%20duri%C4%8D | Tatranský durič | Horní linie: pevná rovná až mírně klesající od kohoutku ke kořenu ocasu. Kohoutek je málo výrazný, záda jsou mocná a pružná. |
20231101.cs_1888929_28 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Tatransk%C3%BD%20duri%C4%8D | Tatranský durič | Zadek: Široký, dostatečně dlouhý, mírně klenutý. Bedra jsou přiměřeně dlouhé, dobře osvalené s harmonickým přechodem do kříží. Kříže dostatečně dlouhé, jejich horní linie mírně klesá a plynule přechází do linie ocasu. |
20231101.cs_1888929_29 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Tatransk%C3%BD%20duri%C4%8D | Tatranský durič | Hrudník: Ne příliš široký, přiměřeně hluboký. Pro zachování výborných pracovních vlastností plemena není žádoucí příliš hluboký hrudník. Jeho hloubka by neměla přesahovat polovinu výšky v kohoutku. Je však prostorný. Žebra jsou obloukovité, pružné, šikmě nasazené směrem dozadu. Předhrudí je dobře vyvinuté. |
20231101.cs_1888929_30 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Tatransk%C3%BD%20duri%C4%8D | Tatranský durič | Spodní linie a břicho: Spodní linie je v oblasti břicha mírně vtáhnutá. Slabiny dobře vyvinuté ne příliš vytáhnuté. |
20231101.cs_1888929_31 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Tatransk%C3%BD%20duri%C4%8D | Tatranský durič | Ocas: Přiměřeně hrubý a dlouhý. Sahající po patový kloub. Nasazený mírně pod rovinou nebo v rovině zad. Rovný až mírně šavlovitý. V klidu nesený svisle dolů, v akci v rovině zad. |
20231101.cs_1888929_32 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Tatransk%C3%BD%20duri%C4%8D | Tatranský durič | Ramena: Plné a dobře osvalené. Lopatka dostatečně dlouhá, šikmě uložená, dobře navázaná na hrudní koš. Dobré úhlení mezi lopatkou a ramenní kostí. |
20231101.cs_1888929_33 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Tatransk%C3%BD%20duri%C4%8D | Tatranský durič | Rameno: Dostatečně dlouhé s dobrým zauhlením mezi lopatkou a ramenní kostí, umožňující psovi prostorný a vytrvalý pohyb. Svalnaté. |
20231101.cs_1888929_34 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Tatransk%C3%BD%20duri%C4%8D | Tatranský durič | Přední tlapka: dobře klenutá s uzavřenými prsty. Drápy a bříška prstů tmavě zbarvené. Bříška prstů jsou hrubé a pevné. |
20231101.cs_1888929_35 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Tatransk%C3%BD%20duri%C4%8D | Tatranský durič | Pohyb: Ve všech typech pohybu je plynulý a vydatný. Při klusu jsou záda neseny v rovině a pohyb těla je elegantní. Přední i zadní končetiny jsou v akci paralelní. Převládající druh pohybu při práci je klus. |
20231101.cs_1888929_36 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Tatransk%C3%BD%20duri%C4%8D | Tatranský durič | Srst: Tvrdá, hrubší jednoznačně přiléhavá, s dostatečným leskem. Na hlavě a na končetinách kratší, jemnější. |
20231101.cs_1888929_37 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Tatransk%C3%BD%20duri%C4%8D | Tatranský durič | Černá s pálením - černá barva s přesně ohraničenými hnědými nebo hnědo rezavými znaky na hlavě, nad očima, po stranách nosu a pysků, na hrudi a na končetinách, okolo konečníku, na spodní straně ocasu. Přípustné jsou bílé znaky na hrudi a končetinách, případně bílá lysinka na hlavě. Na končetinách mezi bílou a černou srstí je vhodná srst hnědé barvy (dědictví po starých duričích). |
20231101.cs_1888929_38 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Tatransk%C3%BD%20duri%C4%8D | Tatranský durič | Hnědá - jednobarevné hnědé zbarvení jedince. Odstíny hnědé jsou od světlohnědé až po tzv. jelení červeň. Všechny s příměsí černé barvy. Vyžaduje se černá maska v obličejové části hlavy. Přípustné je však i zbarvení bez masky. |
20231101.cs_1888929_39 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Tatransk%C3%BD%20duri%C4%8D | Tatranský durič | Chyby: Každá odchylka od výše uvedených bodů je považovaná za chybu a její závažnost závisí na stupni odchylky a jejím vlivu na zdraví a pohodlí zvířete. |
20231101.cs_1888931_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Tah%20motoru | Tah motoru | Tah je, u proudových a raketových motorů, reaktivní síla, kterou motor působí na hnaný objekt. Tah je přímým důsledkem třetího Newtonova zákona: jeho velikost je stejná jako síla nutná k urychlení spalin vytékajících z motoru, má však opačný směr. |
20231101.cs_1888931_1 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Tah%20motoru | Tah motoru | Tah je roven hmotnosti vzduchu a/nebo spalin za jednotku času, násobené jejich průměrnou výtokovou rychlostí. |
20231101.cs_1888931_2 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Tah%20motoru | Tah motoru | Raketa je hnána vpřed tažnou silou rovnou změně hybnosti hmoty, kterou za určitý časový úsek urychlí ve výtokové trysce. |
20231101.cs_1888931_3 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Tah%20motoru | Tah motoru | U raketových motorů hraje rozhodující roli rychlost výtokových plynů a poměr množství paliva ke hmotnosti rakety. Pro odpoutání tělesa od země jen za pomocí tahu musí být síla (tah) větší než tíha tělesa. Podrobněji v článku Ciolkovského rovnice. |
20231101.cs_1888931_4 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Tah%20motoru | Tah motoru | Každý ze tří hlavních motorů raketoplánu Space Shuttle dává tah 1,8 MN. Při startu, kdy jsou zažehnuty i dva pomocné motory na pevné palivo, každý o tahu 14,7 MN, má raketoplán celkový tah okolo 34,8 MN. Hmotnost rakety při startu je cca 2 040 000 kg, což znamená tíhu cca 20 MN. Protože tah je větší než tíha, raketoplán se může vznést. |
20231101.cs_1888933_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Petr%20Kudela%20%28dokumentarista%29 | Petr Kudela (dokumentarista) | Petr Kudela (16. srpna 1936 Moravská Ostrava-Zábřeh – 2. ledna 2023 Praha) byl český dramaturg, režisér, spisovatel. |
20231101.cs_1888933_1 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Petr%20Kudela%20%28dokumentarista%29 | Petr Kudela (dokumentarista) | Po absolvování měšťanské školy nastoupil do učebního oboru zámečník ve Vítkovických železárnách. Dále vystudoval jedenáctiletou střední školu v Ostravě-Vítkovicích. Vysokoškolská studia zahájil na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, ale záhy přešel na FAMU, kde vystudoval dramaturgii a scenáristiku. Poté nastoupil do Krátkého filmu Praha (KF), kde se stal dramaturgem ve studiu Výukového filmu. Zde se vytvářely populárně-vědecké a naučné filmy, které byly komunisty méně dozorovány než filmy dokumentární. |
20231101.cs_1888933_2 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Petr%20Kudela%20%28dokumentarista%29 | Petr Kudela (dokumentarista) | Ke svobodnější práci přispěla i uvolněnější společenská atmosféra šedesátých let. Ta ovšem rázně skončila po srpnové okupaci 1968 a následující Husákovské normalizaci. To se Kudela, jako spisovatel, dostal na seznam autorů, kterým kniha vyjít nemůže. Jako režisér v KF však pracoval dál, a to až do začátku devadesátých let. |
20231101.cs_1888933_3 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Petr%20Kudela%20%28dokumentarista%29 | Petr Kudela (dokumentarista) | Petr Kudela se zasloužil o 1. celostátní Přehlídku vědeckých a populárně vědeckých filmů v Olomouci, která se konala v roce 1966. Přehlídka pokračovala v dalších letech jako festival Academia Film Olomouc. |
20231101.cs_1888938_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Historia%20de%20regibus%20Gothorum%2C%20Vandalorum%20et%20Suevorum | Historia de regibus Gothorum, Vandalorum et Suevorum | Historia de regibus Gothorum, Vandalorum et Suevorum ( Dějiny gótských, vandalských a svébských králů) jsou latinský psané dějiny Gótů od roku 265 do roku 624, jejímž autorem je Isidor ze Sevilly. Jedná se o zhuštěnou historiografii, která je vzhledem k různorodým zdrojům poněkud nekonzistentní. Po dějinách Gótů Isidor pokračoval dějinami Vandalů a nakonec připojil samostatné dějiny odkazující na panovníky Svébů. |
20231101.cs_1888938_1 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Historia%20de%20regibus%20Gothorum%2C%20Vandalorum%20et%20Suevorum | Historia de regibus Gothorum, Vandalorum et Suevorum | Isidor ze Sevilly dílo započal prologem Laus Spaniae, ve kterém chválí přednosti Španělska. Zbytek práce rozvádí a hájí gótskou identitu sjednoceného Španělska. Hlavním zdrojem pro ranou historii použil Isidor Jeronýmovo pokračování Eusebia z Kaisareie a to až do roku 378. Od tohoto data až do roku 417 využil především dějiny Pavla Orosia a pro Španělsko až do roku 469 použil zdroje biskupa Hydatia. Pro pozdější historii vycházel z dějin Prospera z Akvitánie (405–453). Dílo Viktora z Tunnuny byl jeho hlavním zdrojem pro africké dějiny v letech 444 až 566 a Jan z Biclara pro španělské dějiny v letech 565 až 590. Isidor také použil částečně ztracenou kroniku Maxima ze Zaragozy. Pro události ve Španělsku mezi 590 a 624 je přímo samotný Isidor ze Sevilly primárním zdrojem moderního historika. |
20231101.cs_1888938_2 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Historia%20de%20regibus%20Gothorum%2C%20Vandalorum%20et%20Suevorum | Historia de regibus Gothorum, Vandalorum et Suevorum | Historia de regibus Gothorum, Vandalorum et Suevorum byla sepsána ve dvou verzích, přičemž se obě zachovaly. První, dokončená pravděpodobně v roce 619, rok smrti krále Sisebuta, je kratší. Delší verze byla pravděpodobně dokončena v roce 624, v pátém roce vlády krále Suintily. Pouze delší verze obsahuje Laus Spaniae a Laus Gothorum, velebení Gótů, které odděluje historii Gótů (do vlády Suintily) od historie Vandalů. Vydání delší verze od Theodora Mommsena je standardní a bylo základem prvního anglického překladu. Historia de regibus Gothorum, Vandalorum et Suevorum byla prvně přeložena do němčiny. |
20231101.cs_1888941_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%A1d%20za%20z%C3%A1sluhy%20v%20zem%C4%9Bd%C4%9Blstv%C3%AD | Řád za zásluhy v zemědělství | (Ordre du Mérite agricole). Založen v roce 1893. Nyní se dělí na 3 třídy, a sice komandér, důstojník a rytíř. Od roku 1913 má podobu šesticípé hvězdy bíle smaltované. Hlava Republiky je umístěná v okrouhlém středním štítku. Stuha je zelená s postranními pruhy v červené barvě. |
20231101.cs_1888942_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Jasm%C3%ADna%20Houdek | Jasmína Houdek | Jasmína Houdek (* 31. května 1986) je významnou osobností v oblasti sebeobrany a boje proti sexualizovanému násilí v České republice. Je spoluzakladatelkou a instruktorkou československého projektu Moderní sebeobrana. Její iniciativa vychází z osobních zkušeností, kdy jako dívka byla znásilněna rodinným známým. Její přístup k sebeobraně klade důraz na psychologické aspekty, vyjednávání a stanovení osobních hranic, což se odráží i ve výuce v rámci projektu Moderní sebeobrana. |
20231101.cs_1888942_1 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Jasm%C3%ADna%20Houdek | Jasmína Houdek | Jasmína Houdek je spoluautorkou knihy Moderní sebeobrana, která je zaměřena na využívání hlasu jako zbraně, obraně proti obtěžování v každodenních situacích, a předcházení násilí. Kniha byla přeložena a vydána i na Slovensku. |
20231101.cs_1888942_2 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Jasm%C3%ADna%20Houdek | Jasmína Houdek | Jasmína Houdek je také aktivní v komunitním vzdělávání a osvětě o problematice násilí, a to prostřednictvím různých platforem, včetně přednášek, workshopů a výstupů v médiích. Její práce v oblasti sebeobrany je široce uznávána pro pozitivní dopad na komunity a jednotlivce, kteří se účastní jejích kurzů sebeobrany. |
20231101.cs_1888942_3 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Jasm%C3%ADna%20Houdek | Jasmína Houdek | V průběhu své kariéry byla Jasmína Houdek oceněna několika prestižními oceněními. Je držitelkou ceny Františky Plamínkové v kategorii feministka roku za rok 2019. Dále v roce 2021 získala ocenění Moje Heroine od časopisu Heroine, což je uznání jejího významného příspěvku k feministickému hnutí a boji proti násilí ve společnosti. V roce 2022 byla také vybrána časopisem Marianne jako jedna z inspirativních žen roku, což zdůrazňuje její významnou roli v boji za ženská práva a bezpečnost. |
20231101.cs_1888945_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Sternberg%20%28p%C5%99%C3%ADjmen%C3%AD%29 | Sternberg (příjmení) | Roman Fjodorovič Ungern von Sternberg (1885–1921) – ruský důstojník baltskoněmeckého původu, šlechtic a vojenský velitel |
20231101.cs_1888945_1 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Sternberg%20%28p%C5%99%C3%ADjmen%C3%AD%29 | Sternberg (příjmení) | Občas používaným tvarem (psaným i mluveným) toho jména je Štemberk, jde tedy o záměnu „m“ místo „rn“. |
20231101.cs_1888949_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam%20medailist%C5%AF%20na%20mistrovstv%C3%AD%20sv%C4%9Bta%20v%20plav%C3%A1n%C3%AD%20na%20otev%C5%99en%C3%A9%20vod%C4%9B | Seznam medailistů na mistrovství světa v plavání na otevřené vodě | Toto je seznam medailistů v plavání na otevřené vodě''' na mistrovství světa kterou pořádá Mezinárodní plavecká federace (World Aquatics). |
20231101.cs_1888949_1 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam%20medailist%C5%AF%20na%20mistrovstv%C3%AD%20sv%C4%9Bta%20v%20plav%C3%A1n%C3%AD%20na%20otev%C5%99en%C3%A9%20vod%C4%9B | Seznam medailistů na mistrovství světa v plavání na otevřené vodě | V závodě smíšených týmů plavali tři závodníci spolu vymezenou trať podobně jako například cyklistickou časovku týmů. V cíli se zaznamenal čas posledního závodníka z týmu. |
20231101.cs_1888949_2 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam%20medailist%C5%AF%20na%20mistrovstv%C3%AD%20sv%C4%9Bta%20v%20plav%C3%A1n%C3%AD%20na%20otev%C5%99en%C3%A9%20vod%C4%9B | Seznam medailistů na mistrovství světa v plavání na otevřené vodě | V individuálním závodě na 5 km startovali muži a ženy dohromady. Každá země (NOV) mohla postavit maximálně 4 závodníky (2 muže a 2 ženy). Po doplavání závodu se sečetly časy tří nejlepší závodníků z každé země a vyhlásily se výsledky soutěže družstev. |
20231101.cs_1888949_3 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam%20medailist%C5%AF%20na%20mistrovstv%C3%AD%20sv%C4%9Bta%20v%20plav%C3%A1n%C3%AD%20na%20otev%C5%99en%C3%A9%20vod%C4%9B | Seznam medailistů na mistrovství světa v plavání na otevřené vodě | V individuálním závodě na 10 km startovali muži a ženy dohromady. Každá země (NOV) mohla postavit maximálně 4 závodníky (2 muže a 2 ženy). Po doplavání závodu se sečetly časy tří nejlepší závodníků z každé země a vyhlásily se výsledky soutěže družstev. |
20231101.cs_1888949_4 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam%20medailist%C5%AF%20na%20mistrovstv%C3%AD%20sv%C4%9Bta%20v%20plav%C3%A1n%C3%AD%20na%20otev%C5%99en%C3%A9%20vod%C4%9B | Seznam medailistů na mistrovství světa v plavání na otevřené vodě | V individuálním závodě na 25 km startovali muži a ženy dohromady. Každá země (NOV) mohla postavit maximálně 4 závodníky (2 muže a 2 ženy). Po doplavání závodu se sečetly časy tří nejlepší závodníků z každé země a vyhlásily se výsledky soutěže družstev. |
20231101.cs_1888952_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Jozef%20Macej | Jozef Macej | Jozef Macej (22. května 1905 – 8. srpna 1952) byl československý policista, protikomunistický odbojář a oběť československého komunistického režimu. |
20231101.cs_1888952_1 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Jozef%20Macej | Jozef Macej | Narodil se 22. května 1905 v Košické Belé na Slovensku. Narodil se jako jeden z osmi dětí. Jeho otec pracoval v USA jako dělník. V roce 1925 nastoupil na základní vojenskou službu. V roce 1932 požádal o přesunu do Prahy. Absolvoval policejní kurz. Roku 1933 se oženil s Annou Antošovou, s níž měl dvě děti. S rodinou bydlel v pražských Vysočanech. Sloužil na Oddělení stráže bezpečnosti. V roce 1939 byl na stanici ve Vysočanech přeložen k policii Protektorátu. Po druhé světové válce i nadále sloužil na Okresním velitelství Národní bezpečnosti IX. v pražských Vysočanech. V roce 1948 vstoupil do Komunistické strany Československa. |
20231101.cs_1888952_2 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Jozef%20Macej | Jozef Macej | Vedl spolu s Josefem Kmínkem, Karlem Strmiskou a dalšími poměrně otevřené debaty o politice. Později se začali stýkat i v soukromí, což mělo následek v rozhodnutí Maceje zapojit se do odbojové činnosti. Ta spočívala například v šíření časopisu Hlas svobodné republiky. Rovněž plánovali sbírku potravinových lístků a hotovosti pro rodiny příslušníků Sboru národní bezpečnosti (SNB) vězněných z politických důvodů. Dále pak shromažďovali informace, které přes spojky předávali na zastupitelské úřady států západního světa. Odtud získávali exilové tiskoviny a dopisy. |
20231101.cs_1888952_3 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Jozef%20Macej | Jozef Macej | Macej opsal do referátů Krajského národního výboru ze tří tajných protokolů vstupní a krycí hesla SNB, státních budov a na letiště. |
20231101.cs_1888952_4 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Jozef%20Macej | Jozef Macej | Macej byl zatčen dne 29. září 1951. Nejvíce mu v obžalobě přitížila obzvlášť skutečnost, že by se v případě příchodu cizích vojsk stal údajným zbrojmistrem skupiny. Dne 22. prosince 1951 státní soud v Praze Maceje za zločiny velezrady a vyzvědačství odsoudili k trestu smrti. I když se Macej odvolal, rozsudek trestu smrti potvrdil Nejvyšší soud. |
20231101.cs_1888952_5 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Jozef%20Macej | Jozef Macej | Trest byl vykonán 8. srpna 1952. Spolu s ním byli k trestu smrti odsouzeni a popraveni rovněž Karel Strmiska a Josef Kmínek. |
20231101.cs_1888952_6 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Jozef%20Macej | Jozef Macej | Dne 31. října 1990 Vyšší vojenský soud v Příbrami rozhodl o zrušení původního rozsudku a tím plně rehabilitovali Jozefa Maceje a ostatní odsouzené. |
20231101.cs_1888953_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam%20medailistek%20na%20mistrovstv%C3%AD%20sv%C4%9Bta%20v%20plav%C3%A1n%C3%AD%20na%20otev%C5%99en%C3%A9%20vod%C4%9B | Seznam medailistek na mistrovství světa v plavání na otevřené vodě | Toto je seznam medailistů v plavání na otevřené vodě''' na mistrovství světa kterou pořádá Mezinárodní plavecká federace (World Aquatics). |
20231101.cs_1888954_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A4ahanovce | Ťahanovce | Ťahanovce ( Tihany, Abaújtihany, Hernádtihany, Czahanowce) jsou městská část Košic (Slovensko), součást okresu Košice I. Leží v nadmořské výšce 221 m, na západním okraji Košické kotliny, na jejím styku se Slovenským rudohořím, 4 km na sever od košického starého města. Do Ťahanovců vedou autobusové linky MHD a je zde železniční zastávka na trati Košice–Žilina. |
20231101.cs_1888954_1 | https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A4ahanovce | Ťahanovce | Až do roku 1969 byly Ťahanovce samostatnou obcí. První písemná zmínka o obci Tahanovce pochází z roku 1263. V současnosti v ní bývá přibližně 2 500 (převážně starších) obyvatel. Je úzce provázána se sousední městskou částí Košice - Sídliště Ťahanovce. V Ťahanovcích je římskokatolický kostel sv. Anny. |
20231101.cs_1888954_2 | https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A4ahanovce | Ťahanovce | Brusnicová, Jazvečia, Madridská, Magnezitárska, Na hájiku, Na sihoti, Pri Hrušove, Repná, Ťahanovská, Želiarska. |
20231101.cs_1888968_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Jadern%C3%A1%20elektr%C3%A1rna%20Oconee | Jaderná elektrárna Oconee | Jaderná elektrárna Oconee () je provozní jadernou elektrárnou ve Spojených státech. Leží v Oconee County poblíž města Seneca ve státě Jižní Karolína. Elektrárnu vlastní a provozuje společnost Duke Energy. Reaktory elektrárny dodala americká firma Babcock & Wilcox. Jako první jaderné elektrárně ve Spojených státech se ji podařilo vyrobit půl miliardy kilowatthodin. V roce 2021 Duke Energy požádal NRC o povolení udržet Oconee v provozu do roku 2050. |
20231101.cs_1888968_1 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Jadern%C3%A1%20elektr%C3%A1rna%20Oconee | Jaderná elektrárna Oconee | Jaderná elektrárna Oconee je zajímavá tím, že provozuje tři reaktory, což není příliš běžné (většinou se staví v párech a nebo jeden). |
20231101.cs_1888968_2 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Jadern%C3%A1%20elektr%C3%A1rna%20Oconee | Jaderná elektrárna Oconee | Výstavba všech tří bloků započala dne 6. listopadu 1967. Jedná se o tlakovodní reaktory B&W-177. První dva mají hrubý výkon 891 MW a čistý výkon po odečtení vlastních potřeb 846 a 848 MW, třetí blok disponuje hrubý výkonem 900 MW a čistým výkonem 859 MW. Do sítě byly připojeny ve dnech 6. května 1973, 5. prosince 1973 a 18. září 1974. Do komerčního provozu přešly postupně ve dnech 15. července 1973, 9. září 1974 a 12. prosince 1974. Celkový hrubý výkon jaderné elektrárny tedy činí 2 682 MW. |
20231101.cs_1888968_3 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Jadern%C3%A1%20elektr%C3%A1rna%20Oconee | Jaderná elektrárna Oconee | Elektrárna je unikátní, protože je jedinou jadernou elektrárnou ve Spojených státech, která nespoléhá na nouzové naftové generátory pro nouzové napájení. Místo toho se spoléhá na dvě turbíny v nedaleké vodní elektrárně Keowee. V případě, že jsou obě jednotky Keowee mimo provoz, lze nouzové napájení alternativně zajistit turbínami v nedaleké fosilní elektrárně Lee. |
20231101.cs_1888968_4 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Jadern%C3%A1%20elektr%C3%A1rna%20Oconee | Jaderná elektrárna Oconee | NRC definuje dvě zóny havarijního plánování kolem jaderných elektráren. První o poloměru 16 kilometrů, která se týká především vystavení radioaktivní kontaminace vzduchu a poté druhou o poloměru 80 kilometrů, jež se zabývá kontaminací potravin a vody. |
20231101.cs_1888968_5 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Jadern%C3%A1%20elektr%C3%A1rna%20Oconee | Jaderná elektrárna Oconee | Podle studie NRC zveřejněné v srpnu 2010 byl odhad rizika zemětřesení dostatečně silného na to, aby způsobilo poškození aktivní zóny 1 ku 23 256 let. |
20231101.cs_1888975_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Kuka%C4%8Dka%20kokil | Kukačka kokil | Kukačka kokil (Phaenicophaeus tristis) je druh kukačky, která je rozšířena napříč Indickým subkontinentem a jihovýchodní Asií. |
20231101.cs_1888975_1 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Kuka%C4%8Dka%20kokil | Kukačka kokil | Za taxonomickou autoritu druhu se považuje francouzský přírodovědec René Lesson, jenž kukačku popsal v roce 1830. Rozlišují se dva poddruhy s následujícím rozšířením: |
20231101.cs_1888975_2 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Kuka%C4%8Dka%20kokil | Kukačka kokil | Kukačka koril se vyskytuje v celé řadě různých habitatů. Patří k nim původní pralesní i sekundární porosty (stálezelené i částečně opadavé), husté houštiny a křoviny, zemědělská pole, pobřežní vegetace, kopcovité lesy nebo bambusové podrosty. Obývá nížiny i pahorkatou krajinu do 1800 m n. m. |
20231101.cs_1888975_3 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Kuka%C4%8Dka%20kokil | Kukačka kokil | Tato statná kukačka dorůstá délky těla kolem 51−60 cm. Z toho až 37 cm zabírá ocas, který tak dosahuje kolem dvou třetin celkové délky těla. Barva duhovek se pohybuje od hnědé přes červenohnědou po karmínovou. Od kořene zobáku přes oči až za oči se táhne sytě karmínová kůže. Nohy a statný, mírně dolů stočený zobák jsou nazelenalé. |
20231101.cs_1888975_4 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Kuka%C4%8Dka%20kokil | Kukačka kokil | Hlava a krk jsou šedé. Kolem karmínové kůže kolem oka se táhne tenká, někdy přerušovaná bílá tenká linka. Spodní část těla je šedá a postupně na břichu přechází v tmavě šedou. Ocas je z obou stran černý se zeleným odleskem; rýdovací pera mají bílé konečky a postupně se prodlužují, nicméně rychle se obrušují a v létě se bílé konce vytrácí. Křídla jsou shora kovově zelená. |
20231101.cs_1888975_5 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Kuka%C4%8Dka%20kokil | Kukačka kokil | Většinou se vyskytuje v páru. Živí se hmyzem včetně velkých housenek a velkých zástupců rovnokřídlých, nepohrdne ani menšími obratlovci jako jsou plazi. Hlasový projev kukačky zahrnuje měkké nazální „oh oh oh oh“, kterým se kukačka opakovaně ozývá ze svého teritoria. K dalším zvukům kukačky patří skřehotající „ko, ko, ko, ko“. |
20231101.cs_1888975_6 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Kuka%C4%8Dka%20kokil | Kukačka kokil | Zahnizďuje mezi dubnem a srpnem. Hnízdo z větviček bývá umístěno na stromě několik metrů nad zemí. Samice snáší 2−3, případně 4 křídová vejce o rozměrech 34×26 mm. Inkubují oba partneři. |
20231101.cs_1888975_7 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Kuka%C4%8Dka%20kokil | Kukačka kokil | Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) považuje kukačku kuril za málo dotčený druh se stabilní populací. |
20231101.cs_1888977_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cern%C3%BD%20potok%20%28p%C5%99%C3%ADtok%20Nemanick%C3%A9ho%20potoka%29 | Černý potok (přítok Nemanického potoka) | Černý potok () je vodní tok v okrese Domažlice v Plzeňském kraji a v zemském okres Cham vládního obvodu Horní Falc v Bavorsku v Německu, levostranný přítok Nemanického potoka (na německém území jako Böhmische Schwarzach). |
20231101.cs_1888977_1 | https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cern%C3%BD%20potok%20%28p%C5%99%C3%ADtok%20Nemanick%C3%A9ho%20potoka%29 | Černý potok (přítok Nemanického potoka) | Potok pramení v nadmořské výšce 680 metrů na severozápadním úpatí Čerchova v Českém lese v CHKO Český les. |
20231101.cs_1888977_2 | https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cern%C3%BD%20potok%20%28p%C5%99%C3%ADtok%20Nemanick%C3%A9ho%20potoka%29 | Černý potok (přítok Nemanického potoka) | Nedaleko pramene Černého potoka, asi 600 metrů severně, pramení další Černý potok (Čerchovka), pravostranný přítok Radbuzy a asi 450 metrů severovýchodně pramení Teplá Bystřice (Warme Pastritz), levostranný přítok řeky Kouby. |
Subsets and Splits
No community queries yet
The top public SQL queries from the community will appear here once available.